1 – Bohnická naučná stezka

Vážení starousedlíci, milí turisté a hosté,
vítáme vás u prvního zastavení bohnické naučné stezky, která by všem návštěvníkům těchto severních pražských končin chtěla ukázat, že náš konec Prahy nejsou jenom Bohnice, natož jenom sídliště nebo léčebna.
Severní část hlavního města, která lemuje pravý břeh hlubokého údolí Vltavy, leží z části na vysoko umístěné plošině lehce skloněné k západu. Díky tomu tu máme poměrně větrno a na Prahu velmi čistý vzduch. Středem tohoto území prochází hranice katastru Troja, ze severovýchodu navazují Čimice. Všechny tyto oblasti skýtají mnoho historického, cenného a jedinečného.
Rádi bychom vás dovedli na místa, která možná ještě neznáte, a chceme vám připravit čtivé a poutavé informace. Celá naučná stezka bude čítat přes dvacet zastavení a podíváme se s ní k řece, do lesa, do historie blízké i vzdálené, nahlédneme do života školáků i hasičů…..  

Až se vyjasní konkrétní umístění dalších panelů, přibude tu ještě mapka, abyste věděli, kde cedule hledat. Teď se pojďte podívat, co můžete v našich končinách objevit. Zatím zkuste v terénu hledat sami, my budeme pracovat na dalších cedulích. Těšíme se, že vám je brzy představíme

 Blanka Rošická, Bohnice žijí

Společenský a spolkový život

Kolem roku 1900 to tu opravdu žilo – ochotníci, hasiči, kuželkáři, házenkáři, pingpongáři, fotbalisti, sokolové a mnozí další se scházeli v Lidovém domě nebo v Sokolovně. Najdete je?

cvicenci

Nejstarší časy

Keramická zdobená mísa, přeslen a kovové nálezy pocházející z pozůstatků zahloubeného domu z konce starší doby železné (6.–5. stol. př. n. l.), který byl odkryt před stavbou sídliště v ulici U Pentlovky roku 1972.

Keramické nádoby z raně středověkých kostrových hrobů rozkopaných na přelomu 19. a 20. století na Tříkrálce. Pohřebiště z 9.–10. století se rozkládalo mezi ulicemi Bohnická a V Zámcích. (Už v 6. století tu bylo sídliště prvních Slovanů.)

Zámky - pohled do dávné minulosti i do 19. století

Hradiště Zámka se nachází na výrazné skále přímo nad vyústěním Zámeckého údolí a postupně ho obývali lidé několika historických etap. Přímo pod hradištěm se dnes už v lese ztrácí areál nejstarší dynamitky na světě, kterou tu postavil sám Alfred Nobel.

Hřbitovy - místo k zastavení

Starým hřbitovem, (někdy se mu říká „hřbitov bláznů“), bývá označován dnes již značně zchátralý objekt, kam se pohřbívali chovanci a pak i zaměstnanci bohnické léčebny.

Jeho tajemná atmosféra dodnes láká milovníky záhad. Obec má hřbitov vlastní, své spletité osudy nám nabízejí oba dva.

Kostel sv. Václava

Víte, že věž secesního kostela sv. Václava v léčebně měla být za 2. sv. války zbořena, jelikož byla velmi dobrým orientačním bodem? Víte, že se v léčebně ukrývali fiktivní pacienti, ve skutečnosti odvážlivci zapojení do krytí atentátníků na říšského protektora? Odhalil tuto skutečnost příslušník SA Johan Jurek, který byl tou dobou správcem léčebny?

Významný rod

Anglický rod Osbornů se stal po roce 1820 nejvýznamnějším vlastníkem pozemků v Bohnicích, členové rodu sídlili v bohnickém zámečku, v tzv. horním dvoru. Velkou měrou přispěli k rozvoji obce a jejich domy se staly prvním sídlem nově budované léčebny.

Výstavba sídliště

Architekt Václav Havránek dostal koncem 60. let lákavý úkol – na velké mírně svažité a k západu skloněné stráni postavit sídliště pro 30 000 obyvatel. Dnes jsou Bohnice jednou z nejoblíbenějších sídlištních adres. Víte který dům je nejstarší, který nejdelší a který má dokonce svůj vlastní volební okrsek?

Kostel sv. Petra a Pavla

Kostel sv. Petra a Pavla byl založen už v roce 1158, o čemž podává svědectví tzv. autentika – dokument z pera vyšehradského kanovníka Gervasia o vysvěcení kostela za přítomnosti českého krále Vladislava I. a jeho manželky Jitky.

Školství

Páni učitelé Tomáš Linhardt a Tomáš Bolard dosáhli ve svém oboru takového věhlasu, že do školní budovy (dnes Kolpingův dům) chodily děti i ze Suchdola, Sedlce, Baby, Předního i Zadního Ovence (dnešní Troja), od roku 1868 i z Čimic. V letech 1882–4 se tu ve třech třídách učilo 163 žáků. Z nového sídliště se taky cestovalo – na směny do nové školy v Čimicích.

Historie s vůní vína

Díky výnosu krále Karla IV. i zde vznikaly vinice a v pozdějších dobách i viniční usedlosti.

Podíváme se, které se zachovaly až do dnešních dnů, a kde vlastně stávaly – Popelářka, Sklenářka, Tříkrálka, Vavrouška, Pazderka…

Dopravní spojení

Bohnice a Troja byly odedávna s okolními osadami spojeny přívozem, v nedávné době se zvažovalo umístění zastávky metra. Teď se zdá klíčovou otázkou, kudy přesně povede severní automobilový obchvat.

Dřívější podoba návsi

Barokních statků bylo na návsi více, do dnešních dob se nejlépe zachoval statek Vraných (Antonín Vraný byl kolem roku 1840 rychtářem, Karel Vraný od r. 1900 starostou). Dnes se tu můžete zapojit do aktivit nabízených spolkem Bohnice žijí.