Stezka Bohnice Čimice Trója
Velký třesk, rozpínání vesmíru, vznik Sluneční soustavy, bouřlivé období „novorozené“ planety Země, posuny kontinentů, vznik oceánů a moří, horotvorné procesy. To všechno čas od času slýcháme a každý z nás má asi nějakou představu, o co se jedná. Ale umíme si představit, že výsledkem všech těchto procesů je i místo, na kterém právě stojíme? SOPEČNÁ […..]
Vývoj obce Stojíte na místě původního jádra obce Čimice, které na svahu severně nad rybníkem tvořilo několik statků a rolnických domků. Již od 16. století je zde kromě poplužního dvora a tvrze doložená existence dvou chalup – poddanských usedlostí. Zrušení čimického dvora a rozdělení jeho pozemků mezi čimické a chaberské osadníky v době josefínských reforem […..]
Sportovní aktivity a spolková činnost jsou nerozlučně spjaty s typickým prvkem obce – s hostinci. Sporty bývají z praktických důvodů po část roku provozovány v tělocvičnách. Tělocvičny bývaly v minulosti zároveň i kulturním sálem, sály byly součástí hostinců, a proto začněme povídání o sportu krátkou exkurzí po bohnických hospodách. Až se vydáte prohlídnout ceduli do […..]
První vinice vznikaly v pražském okolí již od 11. století. Za Přemysla Otakara II. došlo k oteplení podnebí a rozloha vinic byla významně posílena. Pozemkovými vlastníky byly pražské kláštery, vyšehradská kapitula a pražské proboštství. Představitelé církví často vinice i sami zakládali a místním vínem pak nahrazovali drahé dovážené mešní víno. V průběhu let – nejpozději kolem poloviny […..]
Stojíte před Zámeckou roklí. Jedná se o jednu z mnoha roklí, které zde vybíhají z koryta řeky Vltavy. V okolí se po staletí nacházely především viniční usedlosti. V průběhu devatenáctého století se údolí Vltavy stávalo také oblíbenou destinací pro výlety pražských měšťanů. To bylo umožněno především díky železnici, která byla vybudována na levém břehu a zprovozněna v roce 1850. Dvě […..]
Voda je zdrojem veškerého života, součástí každého živého organizmu. Život bez ní nemůže existovat, někdy ale dovede nečekaně ukázat svou sílu. Nachází se všude kolem nás a proto je naší povinností ji chránit, zadržovat ji v krajině a snažit se o zachování všech jejích forem v přírodě. Na svých výletech jste na vodu v […..]
Kulturní život byl v Bohnicích na přelomu 19. a 20. století bohatý – existovalo zde několik hudebních těles, ochotnických i dalších spolků, díky nimž to tu opravdu žilo. Dnes nám může připadat neobvyklé, že zatímco my nyní vnímáme kulturu apoliticky, dříve se lidé sdružovali podle politických názorů, a proto tu byli ochotníci ze strany národních […..]
V nejstarších dobách pohyb lidí předurčovaly hlavně přírodní poměry – schůdnost terénu či možnost překonat řeku – a potřeba obchodu či komunikace mezi významnými správními středisky. Cesty prostě spojují lidská sídla odedávna. Liší se i tím, jak a čím se po nich putovalo. Brody a navazující nejstarší cesty Brod přes Vltavu v oblasti Sedlce […..]
Léčebnu v Bohnicích její zakladatelé od počátku zamýšleli jako nezávislé zařízení. Ústav měl nejen vlastní zdroje pitné a užitkové vody nebo teplárnu, ale také prádelnu, pekárnu, kostel i hřbitov. Patřil k němu také statek s pozemky, na kterých bylo možné hospodařit a zajistit tak dostupnost potravin a zároveň účinnou pracovní terapii. I stavba areálu byla […..]
Vážení starousedlíci, milí turisté a hosté, vítáme vás u prvního zastavení bohnické naučné stezky, která by všem návštěvníkům těchto severních pražských končin chtěla ukázat, že náš konec Prahy nejsou jenom Bohnice, natož jenom sídliště nebo léčebna. Severní část hlavního města, která lemuje pravý břeh hlubokého údolí Vltavy, leží z části na vysoko umístěné plošině lehce […..]
Dějiny bohnického kostela jsou v historických písemných pramenech spojené s osobami,
jejichž jména nám dnes již mnoho neříkají. Svůj život prožili v určitém doteku s tímto kostelem
a stojí za to jejich jména vyslovit. Třeba jen proto, že stáli před staletími na stejném
místě, jako teď stojíte Vy.
Od kdy zde Psychiatrická nemocnice stojí a proč vznikla právě v Bohnicích? Vlivem nových společensko-ekonomických nároků na jedince a prudkým nárůstem populace v druhé polovině 19. století výrazně vzrostl počet lidí s duševními potížemi. Kapacita jediného ústavu pro choromyslné v Praze V Kateřinkách (dnešní Psychiatrická klinika na Karlově) a mimopražských ústavů nestačila, a proto se […..]
