V Bohnicích nemohl chybět ani fotbal, jeden z nejmasovějších sportů v našich krajích.

Prvním klubem byl SK Praha Bohnice se sídlem u Hosrů, který „žil“ od roku 1920 až do roku 1928. (Jeho založení předcházela v roce 1919  skupina nadšených fotbalistů –  učňů a studentů – kteří chodili kopat do míče na tenisové kurty do léčebny. Trvalé hřiště neměli, ale označovali se jako “DISK”.)  SK Praha Bohnice – jeho čtyři oddíly –  získaly nakonec zázemí v restauraci u Urválků v álejích a hřiště měli v místech, kde byla později vybudována sokolovna. Její stavba se paradoxně stala koncem fotbalového klubu.

Od roku 1921 existoval i druhý fotbalový klub – Dělnický SK, později zvaný Rudá hvězda Bohnice. Tento klub se rozešel roku 1927. Předsedou klubu byl Antonín Maňas a fotbalisté patřili pod DTJ Bohnice. Hřiště měli v místech paneláku v dnešní Cafourkově ulici.

Oba kluby zpočátku těžce sháněly vybavení, první utkání se hrála v bílých košilích, sítě do branek – což  byl u klubu třetí třídy přepych – byly pořízeny  později z výnosu veřejné sbírky.  Návštěvnost dvou pravidelných nedělních zápasů ale byla vysoká. Vždy o poutích a posvíceních hráli oba kluby vzájemná utkání, jinak patřily do různých fotbalových svazů.

Roku 1930 se ustavil nový sportovní klub pod názvem Bohnický SK.  V roce 1935 změnil název na Čechoslovan VIII se sídlem v Dělnickém domě, v roce 1941, kdy Němci zakázali Sokol, se sportovci sdružili pod název Čecho VIII.  V roce 1948 byli sportovci sjednoceni do TJ Sokol Bohnice, od r. 1952 Slovan Bohnice. Kolem roku 1957 pan Levíček znovu probudil místní fotbalisty k nebývalé aktivitě. V akci “z” si oddíl do roku 1960 vybudoval zázemí u hřiště v  dnešní Cafourkově ulici – zděná klubovna s šatnami a bytem byla zázemím pro dvě družstva mužů, jedny dorostence a jedno družstvo žáků. Oddílu se sportovně velmi dařilo, družstvo mužů postoupilo v roce 1961 do I.A třídy.  Všechna tato infrastruktura ale v roce 1972 musela ustoupit stavbě nového sídliště.

Slovan Bohnice dostal jako náhradu za zrušenou sokolovnu starší sportoviště v pískovně. Po roce 1971 tam členové Slovanu vybudovali malou  tělocvičnu, hřiště na házenou, ubytovnu a také zde sídlilo vedení Slovanu.  Pingpongová herna byla vybudována kolem roku 1974. A na slíbenou stavbu nového sportovního areálu u Čimického háje se čekalo až do konce 70. let.