Kolem roku 1900 to tu opravdu žilo – ochotníci, hasiči, kuželkáři, házenkáři, pingpongáři, fotbalisti, sokolové a mnozí další se scházeli v Lidovém domě nebo v Sokolovně. Najdete je?
Společenský a spolkový život
Divadlo
Hostinec u Hosrů
Nejstarší hostinec byl pod farou, říkalo se tam u Fraňků. Dům koupil roku 1896 Antonín Hoser a tak Hostinec U Hosrů známe z mnoha pohlednic. Synové Rudolf a Miloš vlastnili objekt do roku 1961. Ještě v 80. letech 20. století restaurace fungovala, dnes je objekt komerčně využíván. Dům byl opravdu v jádru vesnického dění – […..]
Dělnická tělocvičná jednota
byla nejstarší sportovní organizací v Bohnicích, založena r. 1906, sídlo měla v hostinci u Urválků. Později nesla název Jednota proletářské tělovýchovy. V roce 1927 přesídlila do nově vystavěného dělnického domu, kde ve velkém sále bylo i moderní tělocvičné nářadí. O její činnost se obětavě staral nadšený tělocvikář a cvičitel Jan Ridval. Ještě za první republiky […..]
Divadlo
Kromě divadelních představení pořádali ochotníci taneční zábavy, pouťové, posvícenské, mikulášské, zástěrkové karnevaly, šibřinky, maškarní plesy, silvestrovské večery, vinobraní, máje, a v hostinci u Hosrů se musel každoročně slavit konec masopustu s pověstným Bakusem. Každou sobotu a neděli bývalo v Bohnicích zásluhou těchto spolků veselo a za zábavou sem z okolních vesnic a osad chodilo mnoho mladých i […..]
Hospody
Ochotníci před hospodou u Pospíšilů Ač Čimice neměly vlastní kostel ani školu, o hospody nouze nebyla. Nejstarší hospoda u Pospíšilů čp. 18 fungovala u rybníka již na konci 19. století. V roce 1932 byl přistavěn taneční sál a místo se stalo centrem všech zábav i veřejného života. Hospoda sloužila i jako volební místnost a debatní […..]
Společenský a spolkový život
Sokol v Čimicích se zformoval v roce 1936 a svou činnost zahájil v hostinci u Pospíšilů, kde byla stálá tělocvičná místnost. Sokolové navázali na starší chaberskou i bohnickou jednotu, ve které původně cvičili, protože s narůstajícím počtem obyvatel Čimic již původní kapacity nestačily. Sokol se hned zapojil do společenského a kulturního života obce,ve spolupráci s […..]
Vliv na vývoj obce
Výstavba ústavu představovala pracovní příležitosti pro budoucí personál i pro ty, kteří se přímo podíleli na stavbě. Počet obyvatel tak značně vzrostl. Zatímco v roce 1900 vykazovalo sčítání obyvatel 679 osob, po otevření ústavu jich v roce 1910 bylo evidováno již 2264 a o jedenáct let později 3150. S přibývajícími obyvateli se rozrůstaly rodinné domy […..]
Nepřipomíná vám ústřední budova PNB jiné známé stavby v Praze?
Výstavba administrativní budovy, kostela Sv. Václava i vil pro lékaře a úředníky byla svěřena významnému architektu Václavu Roštlapilovi (1856-1930). Bohnickým stavbám předcházely v autorově tvorbě Strakova akademie (1896), dnešní sídlo vlády ČR, a Akademie výtvarných umění na Letné (1903). Právě tyto stavby se staly předlohou pro podobu ústřední budovy z roku 1909, v níž Roštlapil […..]
Divadlo
Divadlo, dokončeno v roce 1932, stavitelé propojili s původními budovami sanatoria zimními zahradami. Hlediště nabízelo 240 míst, jeviště disponovalo moderním vybavením a do roku 1938 zde působil ochotnický spolek, do kterého se zapojovali zaměstnanci léčebny. Po zabrání části ústavu armádou v roce 1951 zde vznikla na čas centrální kuchyně a do budovy divadla se přestěhovalo […..]
Druhá vlna výstavby
Během 1. sv. války byl dokončen kostel sv. Václava, ostatní výstavba se zastavila. Až s příchodem nové republiky vyrostlo do roku 1924 v jihozápadní části areálu dalších 8 pavilonů, z nichž se stalo zemské sanatorium pro movitější pacienty. Ti mohli mít například vlastní zařízení pokojů a lepší stravu, k dispozici jim byly také tenisové kurty […..]
Dělnický dům
Hostinec s velkým tanečním a divadelním sálem, spolkový družstevní Dělnický dům, byl otevřen v roce 1927 a dodnes slouží jako restaurace. Dělnický dům, r. 2022