Bohnice a Troja byly odedávna s okolními osadami spojeny přívozem, v nedávné době se zvažovalo umístění zastávky metra. Teď se zdá klíčovou otázkou, kudy přesně povede severní automobilový obchvat.
Dopravní spojení

Stezka Bohnice Čimice Trója
Bohnice a Troja byly odedávna s okolními osadami spojeny přívozem, v nedávné době se zvažovalo umístění zastávky metra. Teď se zdá klíčovou otázkou, kudy přesně povede severní automobilový obchvat.
Architekt Václav Havránek dostal koncem 60. let lákavý úkol – na velké mírně svažité a k západu skloněné stráni postavit sídliště pro 30 000 obyvatel. Dnes jsou Bohnice jednou z nejoblíbenějších sídlištních adres. Víte který dům je nejstarší, který nejdelší a který má dokonce svůj vlastní volební okrsek?
původní dvůr – panský statek a příslušící hospodářské budovy – si po jeho zrušení na konci 18. století rozdělilo více zájemců. První známý majitel je k roku 1788 Tomáš Janocha. Z doby majitele Františka Pěknice z přelomu 19. a 20. století pochází zpráva „o tajemné chodbě se studánkou ve sklepě, kterou majitel se svíčkou prošel, […..]
plány továrny z dubna 1870. vidět je vlečka, obytná budova, strojovna a několik málo výrobních objektů dále v údolí Po prvních složitých letech čekal dynamitku relativně stabilní vývoj. Mimo jiné došlo ke zlepšení bezpečnosti práce a to především díky modernější konstrukci zcela nově postavených výrobních prostor. Nadále se zvětšovalo množství vyrobeného dynamitu. Z původních 150 tun […..]
Místo pro výstavbu nové továrny bylo potřeba pečlivě zvolit, aby případný výbuch neohrozil okolní zástavbu. Z logistických důvodů bylo ale preferováno umístění v nejbližším okolí města, pokud možno poblíž železnice. Nejdříve bylo prozkoumáváno okolí Drahanského mlýna. Zde však firma v březnu 1870 narazila na odpor místních zemědělců a jejich samosprávy. Další volba tedy padla na Zámeckou […..]
Pro správné pochopení situace je třeba uvést, že se jedná o období, kdy se bouřlivě rozvíjejí mnohé obory lidského konání, dochází k ohromným pokrokům v lidském vědění, budování železnice významně ulehčuje přepravu zboží i osob. Díky nově nabytým politickým a společenským svobodám, vybojovaným v revoluci 1848 a po pádu neoabsolutismu v roce 1859, se lidé […..]
Jednalo se o autobusovou železobetonovou zastávku zastřešenou drátosklem na žlutých ocelových trubkách. Dílo připomínající netopýra s roztaženými křídly bylo postaveno v roce 1986 renomovaným architektem Vladem Miluničem (jedním z autorů Tančícího domu). Umístěním na rozhraní sídliště a ústavu měla zastávka symbolizovat prostředníka mezi těmito dvěma světy. Když byla v roce 1993 autobusová linka odkloněna jinam, […..]
Zastávka autobusu Staroměstská, r. 1980 Zásadní změny dopravní obsluhy Bohnic přinesla výstavba sídliště. S rychle přibývajícím počtem obyvatel, v závislosti na obydlování jednotlivých domů, se začaly zavádět nové autobusové linky. Nejdříve zahájily v únoru 1975 provoz tři linky vedené Lodžskou a Zhořeleckou ulicí č. 177 (Sídliště Bohnice – Hloubětín), 183 (Sídliště Bohnice – Ke Stírce), […..]
Přívozy na Podbabě v Sedlci byly dopravní nezbytností. Na přelomu 19. a 20. století byly lodě tak velké, že pojaly i pohřební povoz s koňmi a průvodem. Dynamitka provozovala vlastní přívoz přímo před továrnou – převážela své produkty na protější břeh k železnici. Od roku 1897 přívoz provozovala obec Bohnice, před rokem 1989 určitě vozil […..]
Existence bohnické léčebny volala po kultivovaném spojení s městem, a proto Elektrické podniky připravily projekt tramvajové tratě od tehdejší konečné na libeňské Vychovatelně před hlavní bránu ústavu. Součástí tratě měla být i nákladní vlečka pro obsluhu ústavního zázemí. V Podhajských polích se uvažovalo o stavbě vozovny. V roce 1924 byl nakonec postaven jen úsek do […..]
Velkým impulzem pro rozvoj cest se stal záměr vybudovat v Bohnicích Zemský ústav pro choromyslné. Aby bylo možno zajistit dovoz materiálu na stavbu 40 velkých budov, např. i cihel ze sedlcké cihelny, byla v roce 1906 postavena silnice údolím bohnického potoka. V dolní části kopíruje původní cestu k usedlosti Lísek, prochází přímo pozemkem již dříve […..]
V nejstarších dobách pohyb lidí předurčovaly hlavně přírodní poměry – schůdnost terénu či možnost překonat řeku – a potřeba obchodu či komunikace mezi významnými správními středisky. Cesty prostě spojují lidská sídla odedávna. Liší se i tím, jak a čím se po nich putovalo. Brody a navazující nejstarší cesty Brod přes Vltavu v oblasti Sedlce […..]