Továrna v Lísku

Šrámovka – efektivní využití odpadů z dynamitky

Za pozornost stojí také příběh již zmíněného Augusta Schrama, který se podílel na zakládání dynamitky. Dostal nápad, jak zužitkovat přebytečné kyseliny, vzniklé při výrobě dynamitu, které se do té doby odváděly do Vltavy. Rozhodl se o pár set metrů jižněji postavit chemickou továrnu, kde se tyto kyseliny využívaly pro výrobu umělých hnojiv, především superfosfátu. S výrobou pravděpodobně započal již v roce 1871, i když oficiální povolení získal až v roce 1874. Z jeho podnikání vznikla firma A. Schram, která zůstala pod majetkovou kontrolou rodiny Schramů až do roku 1945. Kromě zdejšího závodu firma založila také továrnu v Poštorné u Břeclavi (dnešní Fosfa) a v Lovosicích (dnešní Lovochemie).

August Schram
Továrna v Lísku

Hospodářsko-společenská situace 1850 – 1870

Pro správné pochopení situace je třeba uvést, že se jedná o období, kdy se bouřlivě rozvíjejí mnohé obory lidského konání, dochází k ohromným pokrokům v lidském vědění, budování železnice významně ulehčuje přepravu zboží i osob. Díky nově nabytým politickým a společenským svobodám, vybojovaným v revoluci 1848 a po pádu neoabsolutismu v roce 1859, se lidé sdružují do nejrůznějších spolků, např. v roce 1862 byl založen pražský Sokol, občanům bylo umožněno si volit vlastní samosprávu a starosty na úrovni obcí a okresů atd., to vše na pozadí boje mezi česky a německy hovořící společností. Pro založení dynamitky se zdají být obzvlášť určující dvě události:

Zrušení roboty

Nejdůležitějším úspěchem revolučního roku 1848 bylo bezesporu zrušení robotní povinnosti. Tento osvobozující krok umožnil obyvatelstvu poprvé zcela svobodně hledat zaměstnání. Dochází ke zvýšení již tehdy značného odlivu obyvatelstva ze zemědělství do nově vznikajícího průmyslu, ten však není schopen absorbovat tak velké množství pracovní síly. Společně s velkou porodností to způsobí dlouhodobý přetlak na trhu práce a mnoho lidí je ochotno být zaměstnáno za jakýchkoliv podmínek.

Živnostenský zákon

Potlačení revoluce 1848 a dočasný návrat k absolutismu vedl k omezení politických svobod, ovšem i neoabsolutistická vláda měla zájem na ekonomické liberalizaci za účelem zvýšení hospodářské síly státu. Výsledkem byl velmi pokrokový živnostenský řád z roku 1859, který garantoval svobodný rozvoj podnikání v Rakousko-Uhersku. I díky němu byla umožněna ohromná vlna zakládání nových průmyslových podniků a bank na přelomu 60. a 70. let, kterou utnul až krach na Vídeňské burze v roce 1873.