Školství

Bohnice obecná škola

Páni učitelé Tomáš Linhardt a Tomáš Bolard dosáhli ve svém oboru takového věhlasu, že do školní budovy (dnes Kolpingův dům) chodily děti i ze Suchdola, Sedlce, Baby, Předního i Zadního Ovence (dnešní Troja), od roku 1868 i z Čimic. V letech 1882–4 se tu ve třech třídách učilo 163 žáků. Z nového sídliště se taky […..]

Společenský a spolkový život

cvicenci

Kolem roku 1900 to tu opravdu žilo – ochotníci, hasiči, kuželkáři, házenkáři, pingpongáři, fotbalisti, sokolové a mnozí další se scházeli v Lidovém domě nebo v Sokolovně. Najdete je?

Další spolky

Své místo si v Bohnicích našli i příznivci rybářského spolku, kuželkáři, kulečníkáři či myslivci. Úspěšní byli místní házenkáři. Jejich oddíl byl založen v roce 1930 a za jeho rozvoj lze vděčit panu Vévodovi a pak jeho synovi. O ochotnících a hudebnících se dozvíte na panelu č. 15.

Ústřední matice školská

Matice

měla podporovat vznik a provoz menšinových českojazyčných škol v národnostně smíšených oblastech Rakouska-Uherska, zejména v českém pohraničí. Opírala se o silnou podporu ze strany českých politiků, novinářů i široké veřejnosti. Prostředky získávala především dobrovolnými sbírkami a benefičními akcemi (např. plesy), které organizovaly místní odbory v česky mluvících oblastech. Zpočátku se zaměřila na školy základní (obecné) a mateřské (opatrovny), později rozšířila […..]

Český červený kříž

Červený kříž

vznikl na českém území v roce 1868 s cílem rozvíjet zdravotnické školství, pomáhat při epidemiích cholery či povodních, zahrnoval i charitativní aktivity-pomáhal sirotkům či vdovám. Před válkou se stal pomocnou zdravotnickou službou armády. V roce 1919 vznikla nová organizace Československého červeného kříže, o jehož vznik se zasloužila  Alice Masaryková, která ho také až do roku […..]

Dožínky

jsou oslavou ukončení žní, podobné je vinobraní či dočesná (po sklizni chmele). Příkladem obyčejů je předání posledního uvázaného snopu obilí hospodáři, který si ho ponechal do příští sklizně. Typická byla i společná cesta z pole, při které měli lidé na hlavách věnce s květy a klasy, stejně byly ozdobeny i jejich nástroje. Dožínkový věnec se […..]

Šibřinky

byly sokolské maškarní plesy pořádané v určitém rázu podle předem vyhlášeného tématu. Naplňovaly tedy maximálně přání Jindřicha Fügnera, aby „členové Sokola i mimo cvičiště se scházeli, blíže se poznali a takto přátelským svazkem k sobě přilnuli“. Aby se sokolské plesy odlišily od jiných tolik oblíbených „tancovaček”,  našel Miroslav Tyrš v Jungmanově slovníku již zapomenuté slovo […..]

Divadlo

Spolek divadelních ochotníků Tyl v Bohnicích

Kromě divadelních představení pořádali ochotníci taneční zábavy, pouťové, posvícenské, mikulášské, zástěrkové karnevaly, šibřinky, maškarní plesy, silvestrovské večery, vinobraní, máje, a v hostinci u Hosrů se musel každoročně slavit konec masopustu s pověstným Bakusem. Každou sobotu a neděli bývalo v Bohnicích zásluhou těchto spolků veselo a za zábavou sem z okolních vesnic a osad chodilo mnoho mladých i […..]

Další spolky

Československý červený kříž po dlouhá léta poskytoval zdravotnickou a samaritánskou pomoc starým a chorým občanům. Československá ochrana matek a dětí v Praze – Bohnicích (1925-1943) spolek byl součástí celostátního programu sociální péče o nejchudší a sociálně znevýhodněné děti – často nemanželské či opuštěné. V Hostinci u Hosrů měla své společenské místnosti také Ústřední matice školská, […..]

Tamburašové

Sbor tamburašů r. 1921

Na přelomu 19. a 20. století doslova zachvátila střední Evropu a české země, především pak jejich česky mluvící obyvatele, obliba tamburašské hudby. Jedná se o hudbu pocházející ze slovanských oblastí bývalé Jugoslávie, charakteristický zvuk spočívá v souhře mnoha drnkacích loutnových nástrojů. Vlna obliby má i důvod v pocitu slovanské vzájemnosti, ještě posílené zážitky vojáků z […..]

Hudba

kapelnik inhart

Která kapela hrála v Bohnicích jako první asi nezjistíme, v letech 1860 – 1890 tu hrála kapela s označením „australská”.  Od roku 1905 hrávala v hostinci u Urválků smyčcová kapela, vedená panem Františkem Sládkem z dynamitky. S postavením Zemského ústavu v Bohnicích vznikla dechová hudba ústavních zaměstnanců, vedená kapelníkem Františkem Koďouskem, ústavním zaměstnancem. Pro ústavní potřeby byl […..]

Společenský a spolkový život

prvni maj

Sokol v Čimicích se zformoval v roce 1936 a svou činnost zahájil v hostinci u Pospíšilů, kde byla stálá tělocvičná místnost. Sokolové navázali na starší chaberskou i bohnickou jednotu, ve které původně cvičili, protože s narůstajícím počtem obyvatel Čimic již původní kapacity nestačily. Sokol se hned zapojil do společenského a kulturního života obce,ve spolupráci s […..]

Vztah vedení továrny s obcí a dělnictvem

Vedení firmy se snažilo udržovat přátelské vztahy s obcí Bohnice. Pravidelně věnovalo menší finanční obnosy na dobročiné účely v obci, např. při 25. výročí založení továrny darovalo 100 zlatých místním chudým. Dělníci měli rovněž přístup k tehdy ne samozřejmým sociálním výhodám, v roce 1887 byla kupříkladu postavena závodní jídelna a osm bytů, ovšem z dlouhodobého […..]

22 – Hostince, hasiči, sport

22 – Hostince, hasiči, sport

Sportovní aktivity a spolková činnost jsou nerozlučně spjaty s typickým prvkem obce – s hostinci.  Sporty bývají z praktických důvodů po část roku provozovány v tělocvičnách. Tělocvičny bývaly v minulosti zároveň i kulturním sálem, sály byly součástí hostinců, a proto začněme povídání o sportu krátkou exkurzí po bohnických hospodách. Až se vydáte prohlídnout ceduli do […..]