Díky výnosu krále Karla IV. i zde vznikaly vinice a v pozdějších dobách i viniční usedlosti. Podíváme se, které se zachovaly až do dnešních dnů, a kde vlastně stávaly – Popelářka, Sklenářka, Tříkrálka, Vavrouška, Pazderka…
Historie s vůní vína
Války
Kostel sv. Václava
Víte, že věž secesního kostela sv. Václava v léčebně měla být za 2. sv. války zbořena, jelikož byla velmi dobrým orientačním bodem? Víte, že se v léčebně ukrývali fiktivní pacienti, ve skutečnosti odvážlivci zapojení do krytí atentátníků na říšského protektora? Odhalil tuto skutečnost příslušník SA Johan Jurek, který byl tou dobou správcem léčebny?
Fotbal
V Bohnicích nemohl chybět ani fotbal, jeden z nejmasovějších sportů v našich krajích. Prvním klubem byl SK Praha Bohnice se sídlem u Hosrů, který „žil“ od roku 1920 až do roku 1928. (Jeho založení předcházela v roce 1919 skupina nadšených fotbalistů – učňů a studentů – kteří chodili kopat do míče na tenisové kurty do […..]
Zvony jako hlas Boha
Ke každému kostelu patří zvony, bývá jich v kostele několik. Liší se váhou (těžší zvon má hlubší hlas), účelem (kdy a proč se na něj zvoní) i jménem (největší zvon má často jméno patrona kostela). Původně byly zvony jenom v klášterech a byly malé, měly proto slabší hlas. Od 10. století se rozšířily i do […..]
Český červený kříž
vznikl na českém území v roce 1868 s cílem rozvíjet zdravotnické školství, pomáhat při epidemiích cholery či povodních, zahrnoval i charitativní aktivity-pomáhal sirotkům či vdovám. Před válkou se stal pomocnou zdravotnickou službou armády. V roce 1919 vznikla nová organizace Československého červeného kříže, o jehož vznik se zasloužila Alice Masaryková, která ho také až do roku […..]
Tamburašové
Na přelomu 19. a 20. století doslova zachvátila střední Evropu a české země, především pak jejich česky mluvící obyvatele, obliba tamburašské hudby. Jedná se o hudbu pocházející ze slovanských oblastí bývalé Jugoslávie, charakteristický zvuk spočívá v souhře mnoha drnkacích loutnových nástrojů. Vlna obliby má i důvod v pocitu slovanské vzájemnosti, ještě posílené zážitky vojáků z […..]
Hudba
Která kapela hrála v Bohnicích jako první asi nezjistíme, v letech 1860 – 1890 tu hrála kapela s označením „australská”. Od roku 1905 hrávala v hostinci u Urválků smyčcová kapela, vedená panem Františkem Sládkem z dynamitky. S postavením Zemského ústavu v Bohnicích vznikla dechová hudba ústavních zaměstnanců, vedená kapelníkem Františkem Koďouskem, ústavním zaměstnancem. Pro ústavní potřeby byl […..]
Škola
Čimičtí školáci museli docházet za vzděláním do vedlejších obcí. V Dolních Chabrech byla vystavěna první škola v roce 1823 a kromě Čimic ji navštěvovaly i děti z Brnek, Zdib a Veltěže. Od roku 1868 byli čimičtí žáci odškoleni do Bohnic, kde ale pro ně již brzy nebylo místo. Plánovanou výstavbu nové školy v Chabrech zhatila 1. sv. válka a přesun […..]
Pokles produkce – 17. století
Obliba vína stoupala mezi feudály i mezi měšťany. Velká rozloha vinic vyžadovala i velké množství námezdních pracovních sil a viniční čeleď tak představovala nezanedbatelnou složku pražské chudiny. Vinaři často bydleli v chatrčích a domcích na vinicích a velmi často nebyli katolíci. Velkou ranou byla třicetiletá válka, která de facto znamenala počátek konce pražských vinic. Zchudlé měšťanstvo […..]
Rozkvět vinařství – 15. století
Husitské války způsobily dočasný úpadek, vinice byly po nich vcelku rychle obnoveny, a nastal tak velký rozvoj, že dobu od pol. 15. století do začátku třicetileté války lze považovat za zlatou dobu pražského vinařství. Pražská produkce vína dosahovala 60 000 hektolitrů ročně. Rušení vinic se nepovolovalo kvůli poplatku, který z nich plynul do královské komory. Vinice se […..]
Šrámovka – efektivní využití odpadů z dynamitky
Za pozornost stojí také příběh již zmíněného Augusta Schrama, který se podílel na zakládání dynamitky. Dostal nápad, jak zužitkovat přebytečné kyseliny, vzniklé při výrobě dynamitu, které se do té doby odváděly do Vltavy. Rozhodl se o pár set metrů jižněji postavit chemickou továrnu, kde se tyto kyseliny využívaly pro výrobu umělých hnojiv, především superfosfátu. S výrobou […..]
Období rozvoje – do roku 1918
plány továrny z dubna 1870. vidět je vlečka, obytná budova, strojovna a několik málo výrobních objektů dále v údolí Po prvních složitých letech čekal dynamitku relativně stabilní vývoj. Mimo jiné došlo ke zlepšení bezpečnosti práce a to především díky modernější konstrukci zcela nově postavených výrobních prostor. Nadále se zvětšovalo množství vyrobeného dynamitu. Z původních 150 tun […..]
Jak zasáhla druhá světová válka do chodu ústavu?
Pavilon č. 8 určený pro 26 osob, skutečný stav 81 osob Období nacistické okupace představovalo pro ústav těžké období: čelil největší kapacitní krizi a do vedení byl dosazen Němec Johann Jurek, který se měl podílet na vyhlazení Lidic. Krizi vyvolalo hromadné rušení obdobných zařízení v zemi a uzavření tří tuberkulózních pavilonů v nemocnici na Bulovce. […..]
Proč je mezi vznikem některých budov skoro dvacetiletý rozdíl?
V roce 1905 stavební kancelář pod vedením ing. Václava Hellera a arch. Václava Roštlapila zahájila výstavbu komplexu budov, jemuž dala secesní ráz. Areál byl otevřen v roce 1909, další stavební práce přerušila první světová válka, některé pavilony byly využity jako lazarety. Za války byl dokončen pouze kostel sv. Václava. Další budovy byly dokončeny v roce […..]
Kostel sv. Václava
Impozantní secesní stavba od architekta Roštlapila začala vznikat v prosinci 1914. Hrubá stavba byla dokončena v roce 1916 a podíleli se na ní také váleční zajatci. O tři roky později se kostel dočkal svého vysvěcení. Na výzdobě kostela se podílela řada umělců: autorem hlavního oltáře a nástěnných fresek byl Jakub Obrovský, vstupní portál a výzdobu […..]
Centrální kuchyně a pekárna
Ke kuchyni patřilo řeznictví, pekárna a kantýna pro zaměstnance. Ústavní řezníci měli kromě bourání masa také na starost výčep lehkého piva, které se skladovalo spolu s mlékem a ledem ve sklepích. V pekárně pracovalo po skončení 1. sv. války 18 pekařů. Chléb a pečivo se každý den vozily také do ústavu v Kateřinkách a do […..]
Druhá vlna výstavby
Během 1. sv. války byl dokončen kostel sv. Václava, ostatní výstavba se zastavila. Až s příchodem nové republiky vyrostlo do roku 1924 v jihozápadní části areálu dalších 8 pavilonů, z nichž se stalo zemské sanatorium pro movitější pacienty. Ti mohli mít například vlastní zařízení pokojů a lepší stravu, k dispozici jim byly také tenisové kurty […..]
