Stezka Bohnice Čimice Trója
V archivu Psychiatrické léčebny jsme našli i další obrázky z prádelny druhá strana fotky je naštěstí popsaná, a tak víme, že horní obrázek ukazuje žehlící lis fy Jean Michel z Francie s výkonem 5000 prostěradel za směnu, který uměl prostěradla i automaticky skládat tenhle obrázek ukazuje 4 prací automaty fy Lapauw z Belgie s […..]
Bohnice a Troja byly odedávna s okolními osadami spojeny přívozem, v nedávné době se zvažovalo umístění zastávky metra. Teď se zdá klíčovou otázkou, kudy přesně povede severní automobilový obchvat.
Prameniště Dotek Vývěr z jasně ohraničeného prameniště napájející nepřehlédnutelný rybníček Dotek v Čimickém háji. Místo je zastavením naučné stezky skřítka Čimíska. Voda se během roku pravidelně ztrácí, jezírko proto vysychá, ale časem se voda zase objeví. Nad rozvodnou Pramen vyvěrá v široké tůňce v Čimickém háji. Pokračuje krátkým odvodem vody přes dolní cestu do pole, […..]
Studánku tvoří betonová skruž s nízkou dřevěnou sedlovou stříškou. Nachází se v horní části údolí s názvem Černá rokle, opravena byla v roce 2016. Studánka je pramenem Podhořského potoka, který tvoří osu Černé rokle. Kousek pod pramenem je malé jezírko a níže v rokli vytváří potok několik pěkných vodopádů. Asi o 90 m níže se […..]
Rybníček byl obnoven v roce 2019 kousek nad bývalým obecním rybníkem. Ten nechala obec vybudovat v roce 1885 a sloužil zřejmě jako usazovací nádrž před zavedením kanalizace. Obec ho nechala zavézt v roce 1907. Kvůli vedení dešťové kanalizace není obnova v původním místě možná. Rybník navazuje na skalní výchoz, který byl očištěn od náletové vegetace, […..]
Stav potoků ve městech je úzce propojen s výstavbou podzemních sítí. Budovy vyžadují stabilní (a tedy i suché) základy, proto se prameniště drénují (voda se odvádí trubkami do kanalizace), a potoky či rybníky tak mohou vyschnout. Tento osud potkal Čimický i Bohnický potok. Naštěstí lze promyšleným zásahem tento negativní vývoj někdy zastavit a vrátit. Krátkých […..]
Víte, jak se vlastně liší mezi sebou? Pramen – přirozený vývěr podzemní vody na povrch. Studánka – pramen upravený tak, aby se z něj dala nabírat voda. Potok – přirozený vodní tok. Řeka – přirozený vodní tok s větším průtokem, délkou a povodím než potok. Rybník – vodní nádrž vytvořená člověkem, určená především k chovu […..]
Za pozornost stojí také příběh již zmíněného Augusta Schrama, který se podílel na zakládání dynamitky. Dostal nápad, jak zužitkovat přebytečné kyseliny, vzniklé při výrobě dynamitu, které se do té doby odváděly do Vltavy. Rozhodl se o pár set metrů jižněji postavit chemickou továrnu, kde se tyto kyseliny využívaly pro výrobu umělých hnojiv, především superfosfátu. S výrobou […..]
V dobách ledových byla většina vody vázána v ledovcích a na kontinentu Evropa panovalo velmi suché a chladné podnebí. Silný vítr unášel velké množství prachu. Usazené SPRAŠE se staly základem zemědělsky úrodné půdy v této oblasti. DOBA MEZILEDOVÁ Po oteplení docházelo k tání ledovců a silným srážkám. Prudké proudy vody erodovaly krajinu. Tak vznikly strmé […..]
Na počátku čtvrtohor se Vltava klikatila mělkým údolím na úrovni Velké skály. To znamená, že právě teď stojíte na dně pravěké Vltavy. V dobách meziledových si Vltava postupně vymlela své dnešní koryto. Tvrdé buližníkové skály odolávaly erozi a řeka si našla snazší cestu, posunula se na západ a prorazila 100 m hluboký kaňon mezi Suchdolem […..]
(před 2,6 mil. let až doposud) Období čtvrtohor trvalo v rámci celé historie Země „jen“ 2,6 mil. let (a trvá dodnes), přesto v něm došlo k nejzásadnějším změnám na území Pražské kotliny. Střídaly se doby ledové a meziledové, tedy statisíce let střídání teplot, usazování a eroze. Usazeniny štěrků a písků vytvořily ve čtvrtohorách celkem 11 […..]
TŘETIHORY (před 66-2,6 mil.let) Vlivem vyzvednutí kontinentu před více než 80 miliony let moře opět ustoupilo z území Prahy. Tentokrát nebyl tento proces provázen vrásněním. Pražská kotlina byla na konci třetihor (před 4-5 mil. let) mnohem mělčí a rozlehlejší. Navíc byla bez souvislých lesů a řeka v ní často měnila koryto. Tou řekou však byla […..]
(před 252-66 mil.let) Moře se vrátilo potřetí na území dnešní Prahy asi před 98 mil. let., v období pozdní křídy. Velká skála, Ládví a další skalní útvary se staly součástí souostroví malých ostrůvků, o které se tříštil mořský příboj. plesiosaurus MOŘSKÝ PŘÍBOJ rovněž velmi významně formoval území kolem nás. Jeho vliv je dodnes vidět na […..]
(před 539-252 mil. let) Území Čech se zvolna posouvalo na sever, pokleslo a znovu bylo zaplaveno mořem na dalších 125 mil. let. Moře tvořilo asi 120 km široký průliv mezi Plzní a Železnými horami. Velká skála se ocitla pod hladinou moře. Z té doby pocházejí usazeniny jako břidlice, pískovce a vápence. kambrické moře
(před 2500-539 mil. let) Vznikaly zárodky dnešních kontinentů. Území Čech se v té době pravděpodobně nacházelo na jižní polokouli, a to na mořském dně. Poblíž vývěrů podmořských horkých pramenů vznikaly buližníky. Život v chladném moři představovaly jednobuněčné organismy (jejich mikroskopické zkameněliny byly objeveny v místních buližnících).
EROZE je přirozený proces rozrušování zemského povrchu a přenášení uvolněných materiálů. Hlavní faktory, které způsobují erozi, jsou: teplota, voda, vítr a živé organismy. KŘEMENCE neboli BULIŽNÍKY jsou nejtvrdšími horninami na území Prahy. Vznikaly jako usazeniny v místech horkých podmořských pramenů spojených s podmořskou sopečnou činností v době starohor. Velmi tvrdý buližník odolával erozi a proto […..]
V jedné budově sídlila dohromady prádelna s ústředními lázněmi a elektrocentrálou. Prádelna s káděmi, kotly a bubnovými pračkami byla vybavena také sušárnou. Patřily k ní i správkárna oblečení, v níž pracovaly rovněž pacientky, a krejčovská dílna, kde se šilo nové oblečení pro nemocné. Ústřední lázně pro chodící nemocné disponovaly 14 vanami a sprchami, byly v […..]
Kotelna měla původně čtyři parní kotle pro potřeby kuchyně a prádelny. Pára se využívala také pro ohřev užitkové vody pro pavilony. Další dva trubkové kotle se využívaly pro ohřev topné vody. Roku 1936 získala kotelna nové kotle systému Wiesner, které byly v provozu dalších 33 let, kdy začala fungovat nová centrální kotelna na lehké topné […..]
Věžový vodojem vysoký cca 45 m, jehož autorem je V. Roštlapil, byl napojený na čerpací stanici na Tříkrálce, která od roku 1907 dodávala užitkovou vodu z Vltavy více než 2 km dlouhým potrubím. Ve vodojemu fungovaly tři nádrže, největší ve vrchní části sloužila pro užitkovou vodu, pod ní byla nádrž na teplou vodu, nejníže nádrž […..]
Na projekt nového pavilonového Ústavu pro choromyslné v Bohnicích proběhl konkurz v roce 1904. První cenu získal návrh Václava Hellera, na druhém místě skončil návrh Václava Roštlapila. Vedení projektu bylo svěřeno V. Hellerovi, podle návrhu V. Roštlapila vznikly kostel sv. Václava, hlavní administrativní budova a vily pro lékaře. Jako první se začala u Vltavy stavět […..]
V srpnu 2002 zatopila pražské metro povodeň, a to i přes uzavření tlakových staničních uzávěrů. Plně pod vodou bylo 8 stanic – Florenc B;C, Vltavská, Nádraží Holešovice, Křižíkova, Invalidovna, Palmovka, Malostranská a Staroměstská. Voda na povrchu dosáhla nadmořské výšky 190m, nejhlubší stanice Florenc B má nástupiště ve 150 m/nm. Do konce září trvalo odčerpávání vody […..]
Přívozy na Podbabě v Sedlci byly dopravní nezbytností. Na přelomu 19. a 20. století byly lodě tak velké, že pojaly i pohřební povoz s koňmi a průvodem. Dynamitka provozovala vlastní přívoz přímo před továrnou – převážela své produkty na protější břeh k železnici. Od roku 1897 přívoz provozovala obec Bohnice, před rokem 1989 určitě vozil […..]
Téma vývoje cest zpracovává i odborná literatura, kterou můžeme vřele doporučit. Jedná se například o tyto tituly: Staré cesty v krajině středních Čech autoři – Pavel Bolina, Václav Cílek, Tomáš Klimek nakladatelství Academia Krajiny českého středověku autor – Tomáš Klimek nakladatelství Dokořán (máme k dispozici několik výtisků po 250,- Kč, více info blankarosi@seznam.cz) Cestování do […..]
Stav potoků ve městech je úzce propojen s výstavbou podzemních sítí. Budovy vyžadují stabilní (a tedy i suché) základy, proto se prameniště drénují (voda se odvádí trubkami do kanalizace), a potoky či rybníky tak mohou vyschnout. Tento osud potkal Čimický i Bohnický potok. Naštěstí lze promyšleným zásahem tento negativní vývoj někdy zastavit a vrátit. Krátkých […..]
Voda je zdrojem veškerého života, součástí každého živého organizmu. Život bez ní nemůže existovat, někdy ale dovede nečekaně ukázat svou sílu. Nachází se všude kolem nás a proto je naší povinností ji chránit, zadržovat ji v krajině a snažit se o zachování všech jejích forem v přírodě. Na svých výletech jste na vodu v […..]
