Hroby spojené s vojenskou historií

Rodina Jíchova

hrob rodičů pilota Václava Jíchy, kteří přišli za prací do Bohnic v roce 1920, otec dříve pracoval v léčebně v Dobřanech. Synovo jméno je na náhrobku uvedeno, ale pilot je pohřbený ve Skotsku, kde zahynul. Pamětní desku má na domku rodičů v ulici K pískovně, na bohnické škole v ulici Na Bendovce, kterou navštěvoval jako žák, i na rodném domku v Dnešicích.

plk. Václav Jícha *1914 †1945

Původně akrobatický pilot Václav Jícha se přes Polsko a Francii nakonec dostal k čs. válečným stíhačům, kteří bojovali v Anglii jako součást československých perutí RAF. Získal několik válečných ocenění, např. Záslužný letecký kříž (DFC), později pracoval jako testovací pilot. Zahynul v dopravním letounu při civilní cestě do Skotska.

Lásku k letadlům objevil jako modelář, létat se naučil v Aeroklubu vysokoškolského sportu v Letňanech, kde pracoval jako letecký mechanik. V roce 1933 se stal pilotem turistických letadel, později i učitelem létání. Paradoxně učil létat i své budoucí protivníky z Luftwafe. Do roku 1939 měl přes 2800 vzletů.

Karel Körber *1917 †1943

Absolvent pilotní školy v Hradci Králové, v exilu bojoval nejdříve ve Francii, v srpnu 1940 vstoupil do RAF, byl letcem 310. československé stíhací perutě a zahynul v boji nad kanálem La Manche. Byl prvním Čechem, kdo získal Croix de guerre – vyznamenání za chrabrost v boji s nepřítelem, které se uděluje francouzským a spojeneckým vojákům.

četař Arnošt Hrad *1914 †1938

Jeho otec se nevrátil z bojů první světové války a početná rodina se tak potýkala s existenčními problémy. Vyučil se číšníkem, byl odsouzen za drobnou krádež hotovosti a v roce 1933 utekl z domova do Teplic, kde svou zoufalou situaci chtěl řešit sebevraždou. Tu ale neuskutečnil. V roce 1936 narukoval na vojnu, v roce 1937 dokončil poddůstojnickou školu a stal se velitelem stráže u strážního družstva v Králíkách. Vojenská budoucnost ho těšila. Po vyhlášení mobilizace byl natolik zklamán rozkazem opustit bez boje vybudované pohraniční pevnosti, že zoufalou situaci vyřešil protestní sebevraždou. Při vyklízení pěchotního srub KS 14 ”U cihelny” se postřelil služební pistolí a na následky zranění zemřel ještě téhož dne. Zanechal po sobě trojici dopisů, ve kterých svůj čin vysvětloval neochotou opustit hranici odvolávaje se na svou povinnost vůči obraně vlasti a k památce svého otce padlého na východní frontě během první světové války.

Popis Pamětní deska Arnoštu Hradovi na rodinném hrobu byla odhalena v den 75. výročí jeho úmrtí.
Pohřeb mladého vojáka se stal pro širokou veřejnost manifestací nesouhlasu s politickou situací.