V souvislosti s plánovanou výstavbou sídliště probíhal na území Čimic v 70. a 80. letech archeologický výzkum, který odkryl bohaté stopy nejstaršího osídlení v okolí. Území Čimic bylo osídleno podle archeologických nálezů již od eneolitu (pozdní doba kamenná, cca 4400–2300 př. n.l.). Nálezy jsou roztroušeny zejména severně a jižně od historického jádra obce, ale také v bývalé cihelně Ing. Berana (u dnešního Bauhausu) a východně v ulici k Ládví.
Jeden z nejbohatších kostrových hrobů kultury se šňůrovou keramikou na našem území byl odkryt v roce 1975 při stavbě domu ve Větrné ul. Kromě keramiky, pazourkového nože a říčních lastur obsahoval čtyři náhrdelníky složené z unikátního počtu celkem 1 435 provrtaných lasturových koleček, 194 zvířecích zubů (hlavně psích) a 36 jejich napodobenin z kosti.
Hroby z doby únětické
Další větší objevy pocházejí z doby únětické kultury pojmenované podle naleziště v nedalekých Uněticích u Roztok (doba bronzová, 2300–800 př. n. l.). Rozsáhlé pohřebiště (mezi ulicemi Čimická a Libčická na jedné straně a Čimická, Žalovská a K Rybníku na straně druhé) tvořilo 21 kostrových hrobů, do kterých byli mrtví uloženi v skrčené poloze na pravý bok, hlavou k jihu spolu s milodary v podobě keramických nádob i měděných záušnic. K úpravě hrobových jam používali kameny.
Další větší objevy pocházejí z doby únětické kultury pojmenované podle naleziště v nedalekých Uněticích u Roztok (doba bronzová, 2300–800 př. n. l.). Rozsáhlé pohřebiště (mezi ulicemi Čimická a Libčická na jedné straně a Čimická, Žalovská a K Rybníku na straně druhé) tvořilo 21 kostrových hrobů, do kterých byli mrtví uloženi v skrčené poloze na pravý bok, hlavou k jihu spolu s milodary v podobě keramických nádob i měděných záušnic. K úpravě hrobových jam používali kameny. Vědci důkladně zkoumali 16 kosterních pozůstatků z čimických hrobů (12 dospělých a 4 deti).
Co všechno zjistili o životě našich prasousedů?
Podle stavu osvalení a chrupu se zabývali soustavnou těžší fyzickou prací a živili se nekvalitní a špatně upravenou stravou převážně rostlinného původu. I když nejedli sladkosti, stav jejich chrupu byl dosti špatný. Více než kazy je ale trápilo obroušení zubů, často až ke krčkům. Co mohlo způsobit tak silné obroušení? Žvýkaní tuhé stravy, šlach či kůry, dále štěrk nebo písek ve stravě nebo i používaní zubů jako pracovního nástroje. Zuby používali při práci jako kleště, svěrák nebo jako třetí ruku. Průměrný věk dožití v naší skupině byl 44 roků u mužů, 39 u žen a 2,5 u dětí, průměrná výška 169,8 cm u mužů a 165, 2 cm u žen.