Tato léčebná metoda odvozuje svůj název z řeckých slov „therapeia“ – péče, léčba, a „hagios“ – svatý, čistý, posvátný. Představuje směr skupinové existenciální psychoterapie, jehož cílem je očištění života od dysfunkčních vzorců chování, a jedním z jejích nástrojů je projektivní práce s posvátnými, v tomto případě biblickými texty. V České republice se používá od roku […..]
Bohnice
Centrální kuchyně a pekárna – fotky
Připravené jídlo se rozváželo do jednotlivých pavilonů. Tam se potom vydávalo pacientům. Objevili jsme fotku personálu kuchyně z roku 1965 i se jmény jednotlivých zaměstnanců Kuchyně z horního ochozu
Prádelna a ústřední lázně – fotky
V archivu Psychiatrické léčebny jsme našli i další obrázky z prádelny druhá strana fotky je naštěstí popsaná, a tak víme, že horní obrázek ukazuje žehlící lis fy Jean Michel z Francie s výkonem 5000 prostěradel za směnu, který uměl prostěradla i automaticky skládat tenhle obrázek ukazuje 4 prací automaty fy Lapauw z Belgie s […..]
Vlachovo kvarteto
je synonymem tradiční české interpretace komorní hudby na světové úrovni. Založil ho v roce 1950 tehdy 27letý Josef Vlach (1. housle) společně s Václavem Snítilem (2. housle), Soběslavem Soukupem (viola) a Viktorem Moučkou (violoncello). V roce 1954 na post violisty nastoupil Josef Koďousek a rok poté na hudební soutěži v belgickém Lutychu získalo kvarteto 1. […..]
Kurt Freund (1914– 1996)
československý a kanadský psychiatr a sexuolog. V 50. letech se v Praze zabýval léčbou homosexuality a začátkem 60. let se stal odpůrcem její léčby a jeho studie přispěly k dekriminalizaci homosexuálních styků. Od roku 1968 působil v psychiatrickém institutu v kanadském Torontu, kde založil sexuologické pracoviště, které dosud nese jeho jméno. Ve své knize Homosexualita […..]
Pracovní zapojení nemocných
Nemocní pracovali v Bohnicích od samého počátku nového ústavu, když se zapojili do jeho výstavby. Už v roce 1904 dorazilo na pomocné práce několik desítek žen a mužů z Kateřinek, prvních šest pavilonů pak představovalo tzv. kolonii pro práceschopné. Postupem času pacienti působili ve všech provozech ústavu: v zemědělství, v zahradnictví, při údržbě parku a […..]
Spirituální péče
Zahrnuje psychiatrickou a duchovní péči, jejichž vztah se v průběhu času vyvíjel v souladu se stupněm svobody celé společnosti. Po vzniku léčebny oba dva druhy péče probíhaly vedle sebe více méně nezávisle, v době nesvobody stály ideologicky proti sobě, v současnosti se prolínají v celostní péči o pacienty, ale také o jejich příbuzné, stejně tak […..]
Léčba po sametové revoluci
Po pádu komunistického režimu se zřizovatelem léčebny stalo ministerstvo zdravotnictví. Jako první v Česku zahájilo činnost roku 1991 bohnické Centrum krizové intervence (CKI), které poskytuje poradenství, ambulantní péči i krátkodobé hospitalizace. S návratem zemědělského hospodářství pod správu léčebny se rozběhla pracovní terapie na socioterapeutické farmě. Rozšířil se rehabilitační primariát, který pro své aktivity kromě Centrální […..]
Experimenty a věda v 60. letech
Od 1. ledna 1961 začal v areálu působit Výzkumný ústav psychiatrický, který sídlil v pavilonech č. 19 a 23. Prvním ředitelem byl jmenován profesor Lubomír Hanzlíček a působil zde také psychiatr Stanislav Grof, který roku 1968 emigroval do USA. Právě on prováděl v Bohnicích experimenty s možností využití drogy LSD při léčbě, do kterých se […..]
Léčba do roku 1918
Od zahájení provozu ústavu (r. 1909) byla podstatou léčby izolace pacienta „od nežádoucích rušivých vlivů a dodržování klidu na lůžku“. Těm, kterým odloučení naopak mohlo přivodit zhoršení stavu, sloužila až do první světové války opatrovnická „vesnička“, ve které vybraní pacienti pobývali s rodinami ošetřovatelů. První ředitel ústavu pro choromyslné dr. Jan Hraše neuznával omezovací prostředky […..]
Dřívější podoba návsi
Barokních statků bylo na návsi více, do dnešních dob se nejlépe zachoval statek Vraných (Antonín Vraný byl kolem roku 1840 rychtářem, Karel Vraný od r. 1900 starostou). Dnes se tu můžete zapojit do aktivit nabízených spolkem Bohnice žijí.
Dopravní spojení
Bohnice a Troja byly odedávna s okolními osadami spojeny přívozem, v nedávné době se zvažovalo umístění zastávky metra. Teď se zdá klíčovou otázkou, kudy přesně povede severní automobilový obchvat.
Historie s vůní vína
Díky výnosu krále Karla IV. i zde vznikaly vinice a v pozdějších dobách i viniční usedlosti. Podíváme se, které se zachovaly až do dnešních dnů, a kde vlastně stávaly – Popelářka, Sklenářka, Tříkrálka, Vavrouška, Pazderka…
Školství
Páni učitelé Tomáš Linhardt a Tomáš Bolard dosáhli ve svém oboru takového věhlasu, že do školní budovy (dnes Kolpingův dům) chodily děti i ze Suchdola, Sedlce, Baby, Předního i Zadního Ovence (dnešní Troja), od roku 1868 i z Čimic. V letech 1882–4 se tu ve třech třídách učilo 163 žáků. Z nového sídliště se taky […..]
Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla byl založen už v roce 1158, o čemž podává svědectví tzv. autentika – dokument z pera vyšehradského kanovníka Gervasia o vysvěcení kostela za přítomnosti českého krále Vladislava I. a jeho manželky Jitky.
Výstavba sídliště
Architekt Václav Havránek dostal koncem 60. let lákavý úkol – na velké mírně svažité a k západu skloněné stráni postavit sídliště pro 30 000 obyvatel. Dnes jsou Bohnice jednou z nejoblíbenějších sídlištních adres. Víte který dům je nejstarší, který nejdelší a který má dokonce svůj vlastní volební okrsek?
Významný rod
Anglický rod Osbornů se stal po roce 1820 nejvýznamnějším vlastníkem pozemků v Bohnicích, členové rodu sídlili v bohnickém zámečku, v tzv. horním dvoru. Velkou měrou přispěli k rozvoji obce a jejich domy se staly prvním sídlem nově budované léčebny.
Kostel sv. Václava
Víte, že věž secesního kostela sv. Václava v léčebně měla být za 2. sv. války zbořena, jelikož byla velmi dobrým orientačním bodem? Víte, že se v léčebně ukrývali fiktivní pacienti, ve skutečnosti odvážlivci zapojení do krytí atentátníků na říšského protektora? Odhalil tuto skutečnost příslušník SA Johan Jurek, který byl tou dobou správcem léčebny?
Hřbitovy – místo k zastavení
Starým hřbitovem, (někdy se mu říká „hřbitov bláznů“), bývá označován dnes již značně zchátralý objekt, kam se pohřbívali chovanci a pak i zaměstnanci bohnické léčebny. Jeho tajemná atmosféra dodnes láká milovníky záhad. Obec má hřbitov vlastní, své spletité osudy nám nabízejí oba dva.
Zámky – pohled do dávné minulosti i do 19. století
Hradiště Zámka se nachází na výrazné skále přímo nad vyústěním Zámeckého údolí a postupně ho obývali lidé několika historických etap. Přímo pod hradištěm se dnes už v lese ztrácí areál nejstarší dynamitky na světě, kterou tu postavil sám Alfred Nobel.
Nejstarší časy
Keramická zdobená mísa, přeslen a kovové nálezy pocházející z pozůstatků zahloubeného domu z konce starší doby železné (6.–5. stol. př. n. l.), který byl odkryt před stavbou sídliště v ulici U Pentlovky roku 1972. Keramické nádoby z raně středověkých kostrových hrobů rozkopaných na přelomu 19. a 20. století na Tříkrálce. Pohřebiště z 9.–10. století se […..]
Společenský a spolkový život
Kolem roku 1900 to tu opravdu žilo – ochotníci, hasiči, kuželkáři, házenkáři, pingpongáři, fotbalisti, sokolové a mnozí další se scházeli v Lidovém domě nebo v Sokolovně. Najdete je?
Restaurace U Kleinerů
U Kleinerů (čp.46) byl kromě hostince (s hojně využívanou kuželskářskou dráhou) zároveň také koloniální obchod. Od přelomu 60. a 70. let je zde obytný dům. Restaurace U Kleinerů, r. 2022
Restaurace U Urválků – v alejích
V alejích (dnes již neexistující ulice – prodloužení ul. U velké skály směrem k dnešnímu BMX hřišti) vznikla výletní restaurace u Urválků, kam se v létě chodilo na odpolední „špacír”a sobotní večery byly ve znamení kuželkářských turnajů. Dnes bychom na onom místě našli parkoviště za OC Odra. Hostinec U Urválků (V alejích), cca 40. léta
Restaurace Na Zastávce
V blízkosti ústavních ubikací vznikla restaurace Na zastávce, i tady byl hned vedle koloniální obchod. Restaurace dodnes funguje, nyní již opět pod jménem „ Na zastávce”. Hostinec na zástavce, r. 1940
Hostinec U Růžičků
Hostinec býval na návsi vedle statku Vraných v č.p. 16 a nesl název u Růžičků. Kromě hospody tu byl i kupecký krám, trafika a řeznictví. V 50. letech živnosti zanikly, dnes je v objektu fitcentrum. Hostinec Jana Růžičky, r. 1916 1920
Hotel Urválek
V dolejších Bohnicích býval hostinec u Dědků, říkalo se tam Na zátiší. Později ho koupil Quido Urválek a chodilo se do Urválkovy zahradní restaurace. Posledním majitelem byl pan Riegl, který v objektu hospody zřídil koloniální obchod. V meziválečném období ve vedlejší vysoké budově fungoval i hotel Urválek, kde často bydleli i návštěvníci pacientů z léčebny. […..]
Hostinec u Hosrů
Nejstarší hostinec byl pod farou, říkalo se tam u Fraňků. Dům koupil roku 1896 Antonín Hoser a tak Hostinec U Hosrů známe z mnoha pohlednic. Synové Rudolf a Miloš vlastnili objekt do roku 1961. Ještě v 80. letech 20. století restaurace fungovala, dnes je objekt komerčně využíván. Dům byl opravdu v jádru vesnického dění – […..]
Fotbal
V Bohnicích nemohl chybět ani fotbal, jeden z nejmasovějších sportů v našich krajích. Prvním klubem byl SK Praha Bohnice se sídlem u Hosrů, který „žil“ od roku 1920 až do roku 1928. (Jeho založení předcházela v roce 1919 skupina nadšených fotbalistů – učňů a studentů – kteří chodili kopat do míče na tenisové kurty do […..]
Další spolky
Své místo si v Bohnicích našli i příznivci rybářského spolku, kuželkáři, kulečníkáři či myslivci. Úspěšní byli místní házenkáři. Jejich oddíl byl založen v roce 1930 a za jeho rozvoj lze vděčit panu Vévodovi a pak jeho synovi. O ochotnících a hudebnících se dozvíte na panelu č. 15.
Dělnická tělocvičná jednota
byla nejstarší sportovní organizací v Bohnicích, založena r. 1906, sídlo měla v hostinci u Urválků. Později nesla název Jednota proletářské tělovýchovy. V roce 1927 přesídlila do nově vystavěného dělnického domu, kde ve velkém sále bylo i moderní tělocvičné nářadí. O její činnost se obětavě staral nadšený tělocvikář a cvičitel Jan Ridval. Ještě za první republiky […..]
Dobrovolný sbor hasičský
byl založen roku 1889. Spolkovou místnost měl v hostinci u Hosrů, zbrojnici v obecním domě a požární pozorovatelnu (cvičnou věž) za stodolou rodiny Vraných, později také v obecním domě. Rok po svém založení roku 1890 čítal sbor již 60 členů. Vlastnil 18 požárnických obleků s výzbrojí, 210 zlatých na hotovosti a obec mu zakoupila také […..]
Dobový tisk
Ukázka programu z představení Děvče z předměstí, r. 1950 Chcete tip, jak strávit jeden červencový víkend v roce 1913? Národní listy 4.9.1902 Národní listy 11.7.1913 Národní listy 27.4.1923
Zvony jako hlas Boha
Ke každému kostelu patří zvony, bývá jich v kostele několik. Liší se váhou (těžší zvon má hlubší hlas), účelem (kdy a proč se na něj zvoní) i jménem (největší zvon má často jméno patrona kostela). Původně byly zvony jenom v klášterech a byly malé, měly proto slabší hlas. Od 10. století se rozšířily i do […..]
Jako projev kultury doby
Kostel má půdorys latinského kříže, hlavní loď je 5 metrů široká a 9 metrů dlouhá. Všechny klenby, charakteristické nízké placky, pocházejí z doby poslední velké přestavby v roce 1805. Na pravé straně je k presbytáři připojena sakristie a k předsíni točité schodiště vedoucí na kruchtu s varhanami. Na stavbě převládají malebné architektonické prvky baroka. Farní […..]