přízemní objekt v areálu ZOO, jde o viniční domek ze 17. století.
Černohouska
Troja
Kazanka
na místě původní vinice s lisem byla po 30leté válce vystavěna barokní usedlost. Hospodářské budovy postupně zanikly, ale obytná část byla v roce 1986 zrekonstruována.
Trojský lis
byl postaven nejpozději v 16. století mezi vinicemi Bouchalka a U Lisu. Objekt s dobře zdokumentovanou historií byl zbořen v roce 1973 kvůli vedle stojící Schuckově vile, kde bydlel budoucí prezident Husák.
Popelářka
vinice s lisem je doložena již v 17. století, po roce 1860 byl objekt adaptován na pomologickou školu, dnes je součástí Elektrotechnického ústavu a prochází rekonstrukcí pro vinařství Zilvar.
Havránka
původně poddanský grunt, později viniční usedlost, nahrazená roku 1892 v blízkosti vystavěnou novorenesanční vilou, kde později bydlel Svatopluk Čech.
Pazderka
usedlost na samém jižním okraji bohnického sídliště, tvoří ji obytná budova s patrem a hospodářské přízemní objekty. Hezky opravená budova slouží k bydlení.
Salabka
jedná se o viniční lis z poč. 17. století později rozšířený o obytnou patrovou budovu a hospodářské objekty. V 50. letech 20. stol. zde byla založena nová vinice a budovy se opět staly zázemím vinařů. Dnes je objekt zrekonstruován, celý areál byl zmodernizován a velkoryse doplněn dalšími obytnými budovami. Na Salabce se stále zpracovává víno, a to […..]
Sklenářka
původní viniční usedlost ze 17. století je z daleka viditelná budova severně od ZOO. Bylo to letní sídlo měšťanského majitele, ač se někdy mylně označuje jako katovna nebo větrný mlýn.
Hrachovka
bývalá viniční usedlost stojí dosud izolovaně v lukách severně od ZOO. Dochovaly se mohutné opěráky u budov, dnes opravená.
Bendovka
usedlost postavená po roce 1805 na pozemcích bývalých vinic, obývána do poloviny 20. století, pak opuštěna a zbořena.
Tříkrálka
byla zemědělská usedlost u vyústění bohnického údolí, nacházela se na břehu Vltavy jižně od dnešního psího útulku. Součástí usedlosti bla i vinice a mlýn. Objekt byl v roce 1910 zbourán.
Lísek
usedlost s malým lisem na severním úbočí bohnického údolí, v roce 1866 byl zbořen. Několik generací nazývalo ruinu „Zbořeňák“. Ale můstek a studnu můžete nalézt i vy, zkuste to…
Farky
zemědělská usedlost na západním okraji bohnického sídliště. Dodnes je zde patrný barokní štít, budova je ve velmi špatném stavu.
Novodobé a současné pražské vinice
V meziválečném období existovaly v Praze pouze dvě vinice – trojská a vinohradská „Grébovka“. Salabka byla obnovena v roce 1955, Grébovka byla regenerována v roce 1993 a v roce 1996 byla obnovena vinice Máchalka na rozhraní Libně a Vysočan (kousek od původní sjezdovky, dnešní bobové dráhy). V roce 2008 byla obnovena Svatováclavská vinice na Pražském hradě v ulici na […..]
Pokles produkce – 17. století
Obliba vína stoupala mezi feudály i mezi měšťany. Velká rozloha vinic vyžadovala i velké množství námezdních pracovních sil a viniční čeleď tak představovala nezanedbatelnou složku pražské chudiny. Vinaři často bydleli v chatrčích a domcích na vinicích a velmi často nebyli katolíci. Velkou ranou byla třicetiletá válka, která de facto znamenala počátek konce pražských vinic. Zchudlé měšťanstvo […..]
Situace v Bohnicích
Významnou událostí (nejen) pro bohnické vinařství byl ve 20. letech 19. století příchod rodiny Osbornů. Ti zde koupili dva velké dvory, postavili i nový vinný lis, zvaný Lísek, neboť velký lis byl v Troji. V roce 1854 ale úpadek pražského vinařství urychlil révokaz, který téměř zničil zbytky zdejších vinic, a Lísek byl v roce 1866 […..]
Proč se víno nepěstovalo na úrodných polích?
Vinice se zakládaly na hodně svažitých pozemcích, kam mohlo dobře slunce a které se nedaly využít k pěstování zeleniny či obilí. Neubíraly tak úrodnou půdu, naopak přinášely zisk i z dříve již neobdělavatelných „hor“, proto se někdy mluví o “viničních horách”
Rozkvět vinařství – 15. století
Husitské války způsobily dočasný úpadek, vinice byly po nich vcelku rychle obnoveny, a nastal tak velký rozvoj, že dobu od pol. 15. století do začátku třicetileté války lze považovat za zlatou dobu pražského vinařství. Pražská produkce vína dosahovala 60 000 hektolitrů ročně. Rušení vinic se nepovolovalo kvůli poplatku, který z nich plynul do královské komory. Vinice se […..]
Perkmistr
Správa nad vinicemi byla svěřena perkmistrovi a jeho úředníkům a byla velmi přísná. Bez vědomí viničního úřadu nesměla být viniční půda využita k jiným účelům, za každý takový přestupek hrozila i ztráta celé vinice. Perkmistr dohlížel na vinice a na jejich vysazování, byl nápomocen při smlouvách majitelů půdy s nákladníky (těmi, co vinice provozovali a na nich […..]
Proč je na pečeti vinařů sv. Václav?
Kníže Bořivoj s manželkou Ludmilou se zasloužili o první výsadby vinic v Čechách v okolí Mělníka. První vinice prý byla mezi obcemi Nedomice a Dřísy. Na ní se učil jejich vnuk, pozdější sv. Václav, pěstovat révu a v tamním lisu ho zasvěcovali do tajů výroby vína. Sv. Václav byl českými vinaři uctíván jako „Supremus magister […..]
Omezení dovozu vín
Na obranu proti konkurenci vydal Karel IV. roku 1370 nařízení o „zákazu dovozu cizích vín kromě drahých vlašských“ – nejprve v době od vinobraní (od sv. Havla -16.10.) do doby povelikonoční (do sv. Jiří – 24.4.), od roku 1373 byl zákaz importu rozšířen na celý rok. (Podobné nařízení už vydal i jeho otec Jan Lucemburský v […..]
Začátek rozmachu a nejvyšší “vinař” – 14. století
Karel IV. dal přivézt révu z Rakouska a Burgundska a nechal jí osázet pražské okolí a oblast kolem Karlštejna. Jeho záměrem bylo podpořit viniční podnikání ve velkém rozsahu. Za tímto účelem vydal císař v roce 1358 dvě nařízení – první dne 16. února platné pro Prahu – a druhé dne 12. května platné pro královská města, […..]
19 – Víno a viniční usedlosti
První vinice vznikaly v pražském okolí již od 11. století. Za Přemysla Otakara II. došlo k oteplení podnebí a rozloha vinic byla významně posílena. Pozemkovými vlastníky byly pražské kláštery, vyšehradská kapitula a pražské proboštství. Představitelé církví často vinice i sami zakládali a místním vínem pak nahrazovali drahé dovážené mešní víno. V průběhu let – nejpozději kolem poloviny […..]
