Ptáků žije v našem okolí široká škála. Zdaleka je slyšitelný do stromu „bubnující“ strakapoud velký i malý, v podrostech nižších keřů a křovin se schovává pěnice slavíková a černohlavá, i mezi domy sídlišť lze zahlédnout žlunu zelenou či žluvu hajní.
Žluva hajní má nezaměnitelně žlutý kabátek a melodický hlas, který volá “pojď na pivo”. Na zimu odlétá do jižní Afriky, cesta jí trvá asi 3 týdny. Zdržuje se spíš v nížinách či lužních lesích.
Žluna zelená patří mezi šplhavce a ti mají drsnější hlasy než pěvci. Zdržuje se ve městech, parcích, má výraznou červenou čepičku a zelenožluté tělo. Poměrně hojný pták s typickým “houpavým letem” – střídá fáze mávání křídel a fázi, kdy má křídla po delší dobu přitisknuta k tělu.
žluVa - je žlutý pěVec, který láká na piVo
žluNa - je zeleNý šplhouN
Kromě zpěvných ptáků – opravdu tu můžete slyšet i slavíka obecného, drozda, budníčka či sedmihláska – obývají sídliště také sovy. Kalous ušatý občas hnízdí na stromech pár metrů před domy (a po dobu, kdy na stromech posedávají mláďata, celé hodiny slyšíte jejich typické houkání).
Patří mezi naše nejhojnější sovy, dostal jméno podle vystouplých peříček, která tvoří “ouška” na hlavě. Rozpětí křídel je 86-98 cm, má velmi jemné peří a proto létá velmi potichu, v noci mláďata volají hlasitě „príih“ a jsou slyšet až 1 km.
Kolem polí hlídkují dravci – káně lesní a poštolka obecná. Ty již několikrát úspěšně zahnízdily na lodžii či parapetu sídlištních domů.
Na rybnících se vyskytuje potápka roháč (největší evropská potápka, typická dlouhým krkem drženým kolmo k hladině a viditelnými „oušky“ na hlavě), lyska černá (s bílým zobákem a „lysinou“ na čele), slípka zelenonohá, častá na rybníku v Čimicích (tmavá s dlouhýma zelenýma nohama a červeným zobákem), a kachny a jejich příbuzní.
