Počátky nepřetržitého osídlení Čimic představují nálezy zásobních jam a zahloubených jednoduchých obydlí s keramickými zlomky jižně od dnešního rybníka. Nejstarší doložené středověké sídliště je spojeno se slovanským osídlením a zůstalo již v blízkosti čimického potoka. Z raného středověku byly také odkryty dva žlaby, které mohly sloužit jako ohrada pro dobytek, dále se našly pozůstatky zemnice nebo polozemnice se stopami ohniště na podlaze.
Jak vypadala polozemnice – obydlí Slovanů?
Jejich domov byl zahlouben do země, vršek tvořila jednoduchá konstrukce ze dřeva, proutí a hlíny, na střechu položili došky ze slámy. Zahloubení snižovalo množství potřebného stavebního materiálu a sloužilo jako tepelná izolace. Dovnitř se sestupovalo po několika stupních. V rohu se nacházelo topeniště, kouř stoupající volně pod střechu odcházel kouřovými otvory. Obydlí nemělo okna, takže kromě kouře ztěžovala život v raně slovanském domě i tma.