Záchranný archeologický výzkum Muzea hl. města Prahy přinesl v 80. letech kromě poznatků o nejstarším osídlení Čimic i jeden unikátní překvapivý objev.
Zahloubený sídelní objekt s vnitřním půdorysem 6,8 × 4,4 m členěný na dva menší prostory byl obehnán kruhovým příkopem o průměru cca 30 metrů. K tvrzi přiléhala menší stavba s vchodem na jihu a hlavní vchodová část na severu. Severní vchod do zahloubeného prostoru byl dobře zachován, do podloží vysekané a vyzděné schody sestupovaly do vstupního otvoru s dochovaným prahem a části ostění portálku. Síla zdi činila 100 cm, jako pojivo bylo užito jílu, malta se uplatnila ve vstupu. Dřevěná nadzemní část stavby byla omítnuta mazanicí.
Vstup do objektu byl ze severní strany mostem přes příkop.
Na severní straně rybníka byly postupně na zahradě bývalého statku čp. 1 odhaleny základy klasické tvrze s kruhovým příkopem a věžovou stavbou. O existenci raně středověké tvrze a přilehlého dvora na území Čimic tehdy nikdo nevěděl a dodnes ani o jejich majitelích nebyly nalezeny žádné písemné zmínky.
Tvrz zanikla pravděpodobně počátkem 15. století.
O násilném a rychlém zániku tvrze svědčí kromě nálezu popela s vypálenou mazanicí a prejzy v suterénu budovy i nález petlice a svazku klíčů u vchodu.
Čimická lokalita náleží mezi nečetné archeologické doklady počátků panských sídel na našem území, i když její majitel zůstává dodnes neznámým.
Bylo plánováno základy tvrze zachovat a zakomponovat je do parkové úpravy celého areálu OC Drahaň, nakonec byla ale plocha kolem tvrze zasypána a terén navýšen o 2–3 metry.
Místo nálezu bylo prohlášeno nemovitou kulturní památkou v r. 1985.
Dům s románským kvadříkovým zdvihem
Objev tvrze nebyl jediným překvapením – při sondáži v oblasti severní části příkopu se našly pozůstatky jiné stavby, starší než samotná tvrz. Původní objekt byl pravoúhlého tvaru a zanikl zřejmě při výstavbě tvrze. Dochovaná severní stěna objektu vyzděná opukovými kvádříky zbyla asi 50 cm silná, dochovaná délka 670 cm, zachovány zůstaly tři řádky kvádříků.
Stavby z kvádříkového zdiva známe ze starších románských církevních staveb v Praze i okolí, z přelomu 12./13. století také ze staveb bohatých měšťanských domů ve Starém městě pražském. V Čimicích ale žádná sakrální stavba nebyla nalezena, jedná se proto o pozoruhodný doklad šíření kvádříkového obložení staveb do venkovního prostředí bez církevní stavby.
I když o Čimicích do druhé čtvrtiny 14. století nemáme žádné písemné zprávy, unikátní stavební materiál svědčí o vyšším sociálním postavení stavebníka kvádříkového objektu i tvrze.
Kde v okolí můžete vidět zachované románské kvádřikové zdivo?
V kostele sv. Petra a Pavla v Bohnicích. (foto z kotela sv. Petra a Pavla?)