První vinice vznikaly v pražském okolí již od 11. století. Za Přemysla Otakara II. došlo k oteplení podnebí a rozloha vinic byla významně posílena. Pozemkovými vlastníky byly pražské kláštery, vyšehradská kapitula a pražské proboštství. Představitelé církví často vinice i sami zakládali a místním vínem pak nahrazovali drahé dovážené mešní víno.
V průběhu let – nejpozději kolem poloviny 19. století – se většina viničních domků změnila na zemědělské usedlosti, mnohé se dnešních dnů nedočkaly, některé byly rekonstruovány.
Začátek rozmachu a nejvyšší “vinař” - 14. století
Karel IV. dal přivézt révu z Rakouska a Burgundska a nechal jí osázet pražské okolí a oblast kolem Karlštejna. Jeho záměrem bylo podpořit viniční podnikání ve velkém rozsahu. Za tímto účelem vydal císař v roce 1358 dvě nařízení – první dne 16. února platné pro Prahu – a druhé dne 12. května platné pro královská města, obě prosazovala zakládání vinic v okruhu tří mil kolem měst. Každý majitel těchto pozemků musel do 14 dnů od vydání nařízení začít zakládat vinice, nebo (pokud tak nechtěl nebo nemohl učinit) mohl jejich pozemky disponovat perkmistr (úředník zřízený k dohledu nad vinicemi). Ten byl oprávněn půdu propůjčit tomu, kdo se k obdělávání vinic přihlásil. Zakladatelé vinic byli prvních 12 let osvobozeni od nájmu a teprve od 13. roku měli platit desátek a královské komoře roční plat, tzv. perkrecht. Vedle této počáteční výhody se vinařům dostalo i trvalé výsady v podobě osvobození na věčné časy od ungeltu (placení cla, pokud by prodávali na městském trhu), zemské berně (daně) a jiných povinností.
Omezení dovozu vín
Na obranu proti konkurenci vydal Karel IV. roku 1370 nařízení o „zákazu dovozu cizích vín kromě drahých vlašských“ – nejprve v době od vinobraní (od sv. Havla -16.10.) do doby povelikonoční (do sv. Jiří – 24.4.), od roku 1373 byl zákaz importu rozšířen na celý rok. (Podobné nařízení už vydal i jeho otec Jan Lucemburský v roce 1325 ohledně prodeje místních vín v Brně.)
Proč je na pečeti vinařů sv. Václav?
První vinice u Mělníka zřídil kníže Bořivoj s manželkou Ludmilou. Učila svého vnuka, pozdějšího sv. Václava, pěstovat vinnou révu a zasvěcovala ho v tamním lisu do tajemství výroby vína. Proto byl sv. Václav českými vinaři nazýván jako „Supremus magister vinearum“ (nejvyšší perkmistr vinic).
Perkmistr
Správa nad vinicemi byla svěřena perkmistrovi a jeho úředníkům a byla velmi přísná. Bez vědomí viničního úřadu nesměla být viniční půda využita k jiným účelům, za každý takový přestupek hrozila i ztráta celé vinice. Perkmistr dohlížel na vinice a na jejich vysazování, byl nápomocen při smlouvách majitelů půdy s nákladníky (těmi, co vinice provozovali a na nich podnikali), při převodech pozemků a při sporech o vinice. Od počátku disponoval úřední pečetí s obrazem sv. Václava a pod ní vydával listy nákladníkům viničních hor o jejich právních pořízeních.
Rozkvět vinařství - 15. století
Husitské války způsobily dočasný úpadek, vinice byly po nich vcelku rychle obnoveny, a nastal tak velký rozvoj, že dobu od pol. 15. století do začátku třicetileté války lze považovat za zlatou dobu pražského vinařství. Pražská produkce vína dosahovala 60 000 hektolitrů ročně. Rušení vinic se nepovolovalo kvůli poplatku, který z nich plynul do královské komory. Vinice se táhly po svazích Dejvic, Nebušic, nad Břevnovem, Košířemi, Smíchovem a Radlicemi k Vltavě a na jejích pravém břehu kolem Nového Města přes Nusle, Strašnice, Vinohrady a Žižkov a dále přes Libeň do Troje. Při vinicích byly zahrady, sady a chmelnice, mezi vinohrady se jen zřídka nacházelo pole.
Proč se víno nepěstovalo na úrodných polích?
Vinice se zakládaly na hodně svažitých pozemcích, kam mohlo dobře slunce a které se nedaly využít k pěstování zeleniny či obilí. Neubíraly tak úrodnou půdu, naopak přinášely zisk i z dříve již neobdělavatelných „hor“, proto se někdy mluví o “viničních horách”
Situace v Bohnicích
Významnou událostí (nejen) pro bohnické vinařství byl ve 20. letech 19. století příchod rodiny Osbornů. Ti zde koupili dva velké dvory, postavili i nový vinný lis, zvaný Lísek, neboť velký lis byl v Troji. V roce 1854 ale úpadek pražského vinařství urychlil révokaz, který téměř zničil zbytky zdejších vinic, a Lísek byl v roce 1866 zbořen.
Pokles produkce - 17. století
Obliba vína stoupala mezi feudály i mezi měšťany. Velká rozloha vinic vyžadovala i velké množství námezdních pracovních sil a viniční čeleď tak představovala nezanedbatelnou složku pražské chudiny. Vinaři často bydleli v chatrčích a domcích na vinicích a velmi často nebyli katolíci. Velkou ranou byla třicetiletá válka, která de facto znamenala počátek konce pražských vinic. Zchudlé měšťanstvo nemohlo udržovat drobné viničky, často zcela zpustošené po několikerém obléhání Prahy, větší pozemkoví vlastníci ztráceli o pěstování zájem, protože se nevyplácelo. Navíc pobělohorské konfiskace způsobily odchod majitelů a půda zůstala neobdělávaná. Úbytek obyvatelstva zapříčinil nedostatek pracovní síly. Od 2. poloviny 17. století se na vinicích začínají sázet okrasné plody a zelenina, vinice jsou přeměňovány v pole, místo vína se prosazuje obilí. Do počátku 18. stol. klesl počet vinic na čtvrtinu proti předbělohorskému stavu. Roku 1783 při josefínských reformách byl zrušen úřad perkmistra a jeho práci zastali C.K. úředníci.
Novodobé a současné pražské vinice
V meziválečném období existovaly v Praze pouze dvě vinice – trojská a vinohradská „Grébovka“. Salabka byla obnovena v roce 1955, Grébovka byla regenerována v roce 1993 a v roce 1996 byla obnovena vinice Máchalka na rozhraní Libně a Vysočan (kousek od původní sjezdovky, dnešní bobové dráhy). V roce 2008 byla obnovena Svatováclavská vinice na Pražském hradě v ulici na Opyši, dnes funguje na území Prahy celkem 13 různě velkých znovuzrozených vinic
Farky
zemědělská usedlost na západním okraji bohnického sídliště. Dodnes je zde patrný barokní štít, budova je ve velmi špatném stavu.
Lísek
usedlost s malým lisem na severním úbočí bohnického údolí, v roce 1866 byl zbořen. Několik generací nazývalo ruinu „Zbořeňák“. Ale můstek a studnu můžete nalézt i vy, zkuste to…
Tříkrálka
byla zemědělská usedlost u vyústění bohnického údolí, nacházela se na břehu Vltavy jižně od dnešního psího útulku. Součástí usedlosti byla i vinice a mlýn. Objekt byl v roce 1910 zbourán.
Bendovka
usedlost postavená po roce 1805 na pozemcích bývalých vinic, obývána do poloviny 20. století, pak opuštěna a zbořena.
Hrachovka
bývalá viniční usedlost stojí dosud izolovaně v lukách severně od ZOO. Dochovaly se mohutné opěráky u budov, dnes opravená.
Sklenářka
původní viniční usedlost ze 17. století je z daleka viditelná budova severně od ZOO. Bylo to letní sídlo měšťanského majitele, ač se někdy mylně označuje jako katovna nebo větrný mlýn.
Salabka
jedná se o viniční lis z poč. 17. století později rozšířený o obytnou patrovou budovu a hospodářské objekty. V 50. letech 20. stol. zde byla založena nová vinice a budovy se opět staly zázemím vinařů. Dnes je objekt zrekonstruován, celý areál byl zmodernizován a velkoryse doplněn dalšími obytnými budovami. Na Salabce se stále zpracovává víno, a to i pro vinici Máchalku.
Pazderka
usedlost na samém jižním okraji bohnického sídliště, tvoří ji obytná budova s patrem a hospodářské přízemní objekty. Hezky opravená budova slouží k bydlení.
Havránka
původně poddanský grunt, později viniční usedlost, nahrazená roku 1892 v blízkosti vystavěnou novorenesanční vilou, kde později bydlel Svatopluk Čech.
Popelářka
vinice s lisem je doložena již v 17. století, po roce 1860 byl objekt adaptován na pomologickou školu, dnes je součástí Elektrotechnického ústavu a prochází rekonstrukcí pro vinařství Zilvar.
Trojský lis
byl postaven nejpozději v 16. století mezi vinicemi Bouchalka a U Lisu. Objekt s dobře zdokumentovanou historií byl zbořen v roce 1973 kvůli bezpečnosti budoucího prezidenta Husáka, který bydlel ve vedle stojící Schuckově vile.
Kazanka
na místě původní vinice s lisem byla po 30leté válce vystavěna barokní usedlost. Hospodářské budovy postupně zanikly, ale obytná část byla v roce 1986 zrekonstruována.
Černohouska
přízemní objekt v areálu ZOO, jde o viniční domek ze 17. století.
Zdroje: © prof. V. Kraus a kol.: Réva a víno v Čechách a na Moravě
pamatky.praha.eu
LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001
Wikipedie- U lisu – časopis MČ Troja