Stezka Bohnice Čimice Trója
Tato léčebná metoda odvozuje svůj název z řeckých slov „therapeia“ – péče, léčba, a „hagios“ – svatý, čistý, posvátný. Představuje směr skupinové existenciální psychoterapie, jehož cílem je očištění života od dysfunkčních vzorců chování, a jedním z jejích nástrojů je projektivní práce s posvátnými, v tomto případě biblickými texty. V České republice se používá od roku […..]
Připravené jídlo se rozváželo do jednotlivých pavilonů. Tam se potom vydávalo pacientům. Objevili jsme fotku personálu kuchyně z roku 1965 i se jmény jednotlivých zaměstnanců Kuchyně z horního ochozu
V archivu Psychiatrické léčebny jsme našli i další obrázky z prádelny druhá strana fotky je naštěstí popsaná, a tak víme, že horní obrázek ukazuje žehlící lis fy Jean Michel z Francie s výkonem 5000 prostěradel za směnu, který uměl prostěradla i automaticky skládat tenhle obrázek ukazuje 4 prací automaty fy Lapauw z Belgie s […..]
Anglický rod Osbornů se stal po roce 1820 nejvýznamnějším vlastníkem pozemků v Bohnicích, členové rodu sídlili v bohnickém zámečku, v tzv. horním dvoru. Velkou měrou přispěli k rozvoji obce a jejich domy se staly prvním sídlem nově budované léčebny.
Víte, že věž secesního kostela sv. Václava v léčebně měla být za 2. sv. války zbořena, jelikož byla velmi dobrým orientačním bodem? Víte, že se v léčebně ukrývali fiktivní pacienti, ve skutečnosti odvážlivci zapojení do krytí atentátníků na říšského protektora? Odhalil tuto skutečnost příslušník SA Johan Jurek, který byl tou dobou správcem léčebny?
Léčebnu v Bohnicích její zakladatelé od počátku zamýšleli jako nezávislé zařízení. Ústav měl nejen vlastní zdroje pitné a užitkové vody nebo teplárnu, ale také prádelnu, pekárnu, kostel i hřbitov. Patřil k němu také statek s pozemky, na kterých bylo možné hospodařit a zajistit tak dostupnost potravin a zároveň účinnou pracovní terapii. I stavba areálu byla […..]
Od kdy zde Psychiatrická nemocnice stojí a proč vznikla právě v Bohnicích? Vlivem nových společensko-ekonomických nároků na jedince a prudkým nárůstem populace v druhé polovině 19. století výrazně vzrostl počet lidí s duševními potížemi. Kapacita jediného ústavu pro choromyslné v Praze V Kateřinkách (dnešní Psychiatrická klinika na Karlově) a mimopražských ústavů nestačila, a proto se […..]