československý a kanadský psychiatr a sexuolog.
V 50. letech se v Praze zabýval léčbou homosexuality a začátkem 60. let se stal odpůrcem její léčby a jeho studie přispěly k dekriminalizaci homosexuálních styků. Od roku 1968 působil v psychiatrickém institutu v kanadském Torontu, kde založil sexuologické pracoviště, které dosud nese jeho jméno. Ve své knize Homosexualita u muže (Praha 1962) Freund zahrnul identická dvojčata, která byla ve většině případu buď homosexuální či heterosexuální. Tím potvrdil geneticky zdroj homosexuality, stále kontroverzní předmět debat po celém světě.
Stanislav Grof 1931
americký psychiatr českého původu, jeden ze zakladatelů transpersonální psychologie.
Zkoumal využití změněných stavů vědomí pro léčení a vyvinul metodu holotropního dýchání. Začínal ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze Bohnicích u doc. Jiřího Roubíčka, kde zkoušel v průběhu 50. let vliv LSD na pocity a stavy vědomí , i vlastního. Grof byl jedním z desítek lékařů, kteří s touto látkou v socialistickém Československu legálně experimentovali. Poté začal studovat použití psychotropních látek v jiných kulturách a náboženstvích včetně mysticismu a různých koncepcí spirituality jako protipól západní medicíny, která se podle jeho slov tyto zážitky snaží patologizovat. Po srpnu 1968 zůstal na stipendijním pobytu v USA již natrvalo. Po sametové revoluci v roce 1989 se několikrát vrátil do Československa. Od 90. let se opět začal věnovat psaní, jeho knihy na pomezí medicíny, psychologie, mystiky, kulturologie a filosofie byly přeloženy do několika jazyků.
“Jednoho dne přišla velká krabice plná ampulí. V přiloženém dopise bylo napsáno, o jakou látku jde, a prosba, jestli bychom ji nevyzkoušeli a nepodali Sandozu nějaké hlášení. Původní dojem byl, že LSD je schopno na pár hodin navodit psychózu, což by mohl být užitečný zážitek pro psychiatry. (…) Když jsem pozoroval, že na každého účinkuje jinak, došlo mi, že nenavozuje psychózu, nýbrž je nespecifickým katalyzátorem. Neboli – zážitky a vize neprodukuje, nýbrž vytahuje z hlubokého podvědomí. Od té chvíle jsem začal vidět LSD jako nástroj, který může pro psychiatrii znamenat to samé jako mikroskop v biologii nebo teleskop v astronomii.”
— Stanislav Grof
Lubomír Hanzlíček (1916 - 1984)
profesor psychiatrie, patřil k nejvzdělanějším osobnostem své doby, ovládal šestnáct jazyků, osm z nich plynně.
Po studiích nastoupil v r. 1947 na pražskou psychiatrickou kliniku prof. Zdeňka Myslivečka jako asistent. Po krátkém působení v Bohnicích přešel 1954 jako primář do Psychiatrické léčebny v Dobřanech (u Plzně). Zhumanizoval zacházení s pacienty, zmodernizoval jejich léčbu a intenzivně se zabýval rozvojem a možnostmi rehabilitace a psychoterapie psychotiků. Věnoval se intenzivně psychofarmakologii, biochemii a biologické psychiatrii. Byl ředitelem Výzkumného ústavu psychiatrického v Bohnicích, později sepsal Psychiatrickou encyklopedii.