Voda je zdrojem veškerého života, součástí každého živého organizmu. Život bez ní nemůže existovat, někdy ale dovede nečekaně ukázat svou sílu. Nachází se všude kolem nás a proto je naší povinností ji chránit, zadržovat ji v krajině a snažit se o zachování všech jejích forem v přírodě.
Na svých výletech jste na vodu v některé její podobě už určitě narazili.
Víte, jak se vlastně liší mezi sebou?
Pramen – přirozený vývěr podzemní vody na povrch.
Studánka – pramen upravený tak, aby se z něj dala nabírat voda.
Potok – přirozený vodní tok.
Řeka – přirozený vodní tok s větším průtokem, délkou a povodím než potok.
Rybník – vodní nádrž vytvořená člověkem, určená především k chovu ryb a k zadržování vody. Lze v něm regulovat hladinu vody, je spíš mělký.
Jezero – přírodní vodní nádrž, bývá hlubší než rybník.
Retenční nádrž – uměle vytvořená, slouží výhradně k zadržení dešťových srážek, hladina vody je v ní většinou velmi nízká.
Suché poldry – trvale prázdné retenční nádrže sloužící k zachycení vody při povodních.
Přehrady – nádrže s objemem vody větším než 2 mil. m3 nebo hloubkou větší než 9m.
Tůně – malé vodní plochy bez hráze a vypouštěcího zařízení. Slouží hlavně obojživelníkům a vodním bezobratlým, a proto by neměly být zarybňovány. Mohou být součástí vodních toků, ale vyskytují se i samostatně.
Potoky
Stav potoků ve městech je úzce propojen s výstavbou podzemních sítí. Budovy vyžadují stabilní (a tedy i suché) základy, proto se prameniště drénují (voda se odvádí trubkami do kanalizace), a potoky či rybníky tak mohou vyschnout. Tento osud potkal Čimický i Bohnický potok. Naštěstí lze promyšleným zásahem tento negativní vývoj někdy zastavit a vrátit.
Krátkých vodních toků se v Praze nachází kolem stovky, na našem kopci lze v závislosti na aktuální hladině spodní vody najít tyto potoky:
Bohnický potok
Dříve tekl Bohnickým údolím, vpravo podél Bohnické ulice. Jeho hlavní prameniště bylo nevratně poškozeno již při stavbě léčebny poč. 20. století, zbylá voda byla svedena do dešťové kanalizace. Levobřežní přítoky utrpěly při stavbě sídliště, v dolní části údolí v okolí bývalého Lísku se voda objevuje stále. Magistrát hl. m Prahy chce v dalších etapách projektu obnovy a revitalizace pražských nádrží obnovit Bohnický potok v délce celého údolí.
Čimický potok
Pramení na začátku Čimického údolí, východně od Čimického rybníka, a kvůli výstavbě kanalizace byl v posledních dvaceti letech 20. století téměř zničen. Po citlivé obnově Magistrátem hl. m. Prahy, kdy došlo hlavně k utěsnění kanalizační stoky, potok naplnil rybník a pokračuje západním směrem ke Koztoprtskému rybníčku a dále do Zámecké rokle. V dolní části údolí už je v korytě voda po celý rok. Ústí potoka před areálem bývalé dynamitky si díky překvapivému tvaru můstku všimne i méně pozorný cyklista :).
Drahaňský potok
Vytéká z požární nádrže v horní části obce Dolní Chabry, dále pokračuje kolem čističky odpadních vod a následně vtéká do Drahaňské rokle. Je poměrně vodnatý, níže v údolí se rozlévá do širšího mělkého koryta, do Vltavy ústí nenápadně.
Podhořský potok
Tento krátký potůček, který v malých kaskádách ukrývá ideální podmínky pro malé obratlovce a obojživelníky, tvoří osu Černé rokle.
Haltýř
Pramení v přírodní památce Havránka, jedná se o krátký, ale výrazný potok. Od středověku byl zdrojem vody pro celé osídlení Tróje. Dle písemných dokladů odtud byla od roku 1670 vedena voda dřevěným potrubím do Trojského zámku. Až do 80. let 20. stol., kdy bylo v rámci rekonstrukce zámku přívodní potrubí v celém areálu zámecké zahrady zrušeno, využívala tento vodní zdroj pražská zoologická zahrada.
Rybníky
Rybníček byl obnoven v roce 2019 kousek nad bývalým obecním rybníkem. Ten nechala obec vybudovat v roce 1885 a sloužil zřejmě jako usazovací nádrž před zavedením kanalizace. Obec ho nechala zavézt v roce 1907. Kvůli vedení dešťové kanalizace není obnova v původním místě možná. Rybník navazuje na skalní výchoz, který byl očištěn od náletové vegetace, má vypouštěcí zařízení a bezpečnostní přeliv. Nádrž má plochu cca 650 m2 a hloubku 1,5 m, významná je hlavně jako napajedlo pro ptáky a zvěř, vodní bezobratlé a obojživelníky. Není určena k chovu ryb.
Bohnický
Čimický
První zmínky o rybníku jsou z urbáře z 15. století. V 60. letech 20. století byl vyčištěn a využíván rybáři, sloužil také jako záložní zdroj požární vody. Při výstavbě kanalizace v letech 1977 – 1983 byl rybník vypuštěn, na levém břehu byla budována kmenová stoka F. Po dokončení výstavby se již rybník nepodařilo znovu napustit, protože nově vybudované kanalizace strhly většinu vody v okolí rybníka.
V roce 2000 byl učiněn pokus o napuštění rybníka drenážními vodami svedenými z okolí nynějšího parkoviště u OC Drahaň. Ani toto řešení nevedlo k napuštění rybníka. Až celková revitalizace rybníka spojená s úpravami kanalizační stoky zahájená v dubnu 2005 byla úspěšná a rybník se podařilo znovu napustit. Na jižním konci hráze je informační panel s podrobnými informacemi.
Tento rybník je zakreslen již na mapách z roku 1750, byl postaven na podmáčených loukách uprostřed Čimického údolí. Dnešní podobu lesního rybníčku získal až ve 20. století, kdy území přestalo být hospodářsky využíváno a okolí rybníka zarostlo bujnou vegetací. Do té doby byla v okolí obdělávaná pole, skály a dno údolí se používaly jako pastviny. Ty zřejmě daly rybníčku jméno – slovní spojení „kozí prtě“ označují kozí pěšiny vyšlapané ve svahu.
K pokusům o opravu rybníka došlo v 2. polovině 20. století, ovšem další desetiletí zanedbané údržby vedla k destrukci hráze a rybník vypadal spíše jako lesní tůň. V roce 2011 byla provedena jeho celková rekonstrukce.
V okolí rybníka bylo v roce 2010 nalezeno 58 druhů rostlin a 125 druhů motýlů. Charakter rybníka asi nejvíce vyhovuje obojživelníkům. Vyskytuje se zde skokan skřehotavý, skokan štíhlý, vzácně i ropucha obecná a dva druhy čolků. Přijďte si je navečer v létě poslechnout…
Koztoprtský
Studánky a prameny
Studánku tvoří betonová skruž s nízkou dřevěnou sedlovou stříškou. Nachází se v horní části údolí s názvem Černá rokle, opravena byla v roce 2016. Studánka je pramenem Podhořského potoka, který tvoří osu Černé rokle. Kousek pod pramenem je malé jezírko a níže v rokli vytváří potok několik pěkných vodopádů. Asi o 90 m níže se v rokli nalézá další studánka „V Černé rokli”.
Vzhledem k blízkosti archeologické lokality Na Farkách (ohrazená výspa nad Vltavou) je pravděpodobné, že studánka Bendovka byla zdrojem vody pro první obyvatele Bohnic.
„Bendovka”, také „Nad Černou roklí”
Drahaňská
Nejsilnější pramen je jímán do zakryté skruže o průměru jeden metr, voda vytéká kovovou trubkou do menší tůně zpevněné plochými kameny. Studánka se nachází východně od Drahaňského mlýna, na pravém břehu Drahaňského potoka, kousek od lávky přes Drahaňský potok.
Traduje se, že voda má blahodárné účinky na zrak, jméno Prdlavá však získala podle působení na jiné části lidského organismu 🙂
Haltýř a Havránka
Prameniště v přírodní památce Havránka zahrnuje upravené jímací objekty Trojský haltýř (pobořená zděná jímka na okraji prameniště, zakrytá rozpadající se konstrukcí z dřevěné kulatiny), Pod Haltýřem a neupravený pramen Havránka. Studánky jsou pramenem krátkého a výrazného potoka, zvaného Haltýř.
Pod Čimicemi
Dnes již neznatelný pramen v horní části Zámecké rokle nad bývalou dynamitkou se nacházel v ostré pravotočivé zatáčce údolí při patě svahu na jeho pravé straně. Voda se objevuje níže v údolí jen ve formě kaluží a podmáčeného terénu bez zřetelného vývěru.
V Bohnickém údolí
Dnes již zanesená studánka bez vody. Ukryta je v lese v pravém svahu Bohnického údolí, cca 250 m JV od rohu hřbitova bohnické léčebny. Hledat ji můžete v rokli asi 150 m od horního okraje lesa v místech, kde se rokle začíná zahlubovat.
Takto vypadala studánka v roce 2013, tehdy tu ještě pramenila voda. V létě 2021 je už bez vody, ani nalézt se nám ji nepodařilo. Třeba budete mít více štěstí při svém pátrání vy…
Studny pro léčebnu
Při stavbě léčebny v roce 1908 byly v blízkosti hlavního vstupu vyhloubeny studny pro čerpání pitné vody. Užitková voda se čerpala z Vltavy a byla podzemním potrubím vedena do vodárenské věže. Více info na panelu č. 6.
Tůně
Prameniště Dotek
Vývěr z jasně ohraničeného prameniště napájející nepřehlédnutelný rybníček Dotek v Čimickém háji. Místo je zastavením naučné stezky skřítka Čimíska. Voda se během roku pravidelně ztrácí, jezírko proto vysychá, ale časem se voda zase objeví.
Nad rozvodnou
Pramen vyvěrá v široké tůňce v Čimickém háji. Pokračuje krátkým odvodem vody přes dolní cestu do pole, kde mizí.
Tůň v Černé rokli
Voda ze studánky Bendovka se nakrátko zdržuje v blízké tůni, ze které vytéká pod jménem Trojský potok a rychle spěchá prudkou strží k mohutnému toku Vltavy.
Obecní rybník
Místní obecní kronika se o vzniku rybníčku zminuje, bohužel bez dalších podrobností. Zdá se, že mohl sloužit jako usazovací nádrž pro místní odpadní vody.
Důvod zrušení rybníku v roce 1907 se nám v oficiálních zdrojích ještě nepodařilo objevit.
Podpořeno z grantového programu ČSOB pomáhá regionům a z prostředků MČ Praha 8 a spolku Bohnice žijí, z.s.
Text: Ing. Blanka Rošická
Odborná spolupráce: RNDr. Josef K.Fuksa, CSc, Ing. Jiří Rom
Grafické zpracování: Miki Mára
Zdroje: www.praha-priroda.cz, http://portalzp.praha.eu/, www.estudanky.eu
Josef K. Fuksa, Eva Mlejnská: Pražské prameny, stav 2011-2013, VUV TGM Praha 2015
Obecní kronika – Památní kniha obce Bohnické, Bedřich Vytouš – Historie Bohnic
mapový podklad – ČUZK
Fotografie poskytli: Daniela Plocková, Martin Rezek, Blanka Rošická, Mária Trenklerová
www.bohniceziji.cz
Realizace – léto 2022
Pokud by byl panel poškozen, kontaktujte nás prosím – blankarosi@seznam.cz