Jak se měnila jména ústavu v průběhu let?

Bohníček

1. ………. zemský ústav pro choromyslné v Bohnicích (1909-1947) 2. Zemský ………. pro duševně a nervově choré v Praze VIII-Bohnicích (1947-1948) 3. Léčebna pro ……….. mozkové v Praze VIII-Bohnicích (1948) 4. Státní ………. psychiatrická v Praze 8-Bohnicích (1948-1999) 5. ………… léčebna Bohnice (1999-30. 6. 2013) 6. Psychiatrická ………. Bohnice (od 1. 7. 2013) Zobrazit řešení […..]

Obecní rybník

Obecní rybník

Místní obecní kronika se o vzniku rybníčku zminuje, bohužel bez dalších podrobností. Zdá se, že mohl sloužit jako usazovací nádrž pro místní odpadní vody. Důvod zrušení rybníku v roce 1907 se nám v oficiálních zdrojích ještě nepodařilo objevit.

Tůně

jezírko Dotek

Prameniště Dotek Vývěr z jasně ohraničeného prameniště napájející nepřehlédnutelný rybníček Dotek v Čimickém háji. Místo je zastavením naučné stezky skřítka Čimíska. Voda se během roku pravidelně ztrácí, jezírko proto vysychá, ale časem se voda zase objeví. Nad rozvodnou Pramen vyvěrá v široké tůňce v Čimickém háji. Pokračuje krátkým odvodem vody přes dolní cestu do pole, […..]

Studánky a prameny

Bendovka

Studánku tvoří betonová skruž s nízkou dřevěnou sedlovou stříškou. Nachází se v horní části údolí s názvem Černá rokle, opravena byla v roce 2016. Studánka je pramenem Podhořského potoka, který tvoří osu Černé rokle. Kousek pod pramenem je malé jezírko a níže v rokli vytváří potok několik pěkných vodopádů. Asi o 90 m níže se […..]

Rybníky

Čimický rybník zima

Rybníček byl obnoven v roce 2019 kousek nad bývalým obecním rybníkem. Ten nechala obec vybudovat v roce 1885 a sloužil zřejmě jako usazovací nádrž před zavedením kanalizace. Obec ho nechala zavézt v roce 1907. Kvůli vedení dešťové kanalizace není obnova v původním místě možná. Rybník navazuje na skalní výchoz, který byl očištěn od náletové vegetace, […..]

Potoky​

Čimický potok

Stav potoků ve městech je úzce propojen s výstavbou podzemních sítí. Budovy vyžadují stabilní (a tedy i suché) základy, proto se prameniště drénují (voda se odvádí trubkami do kanalizace), a potoky či rybníky tak mohou vyschnout. Tento osud potkal Čimický i Bohnický potok. Naštěstí lze promyšleným zásahem tento negativní vývoj někdy zastavit a vrátit. Krátkých […..]

Na svých výletech jste na vodu v některé její podobě už určitě narazili

Bohníček

Víte, jak se vlastně liší mezi sebou? Pramen – přirozený vývěr podzemní vody na povrch. Studánka – pramen upravený tak, aby se z něj dala nabírat voda. Potok – přirozený vodní tok. Řeka – přirozený vodní tok s větším průtokem, délkou a povodím než potok. Rybník – vodní nádrž vytvořená člověkem, určená především k chovu […..]

Pamatujete si na “netopýra” před hlavním vchodem?

PNB vchod netopýr

Jednalo se o autobusovou železobetonovou zastávku zastřešenou drátosklem na žlutých ocelových trubkách. Dílo připomínající netopýra s roztaženými křídly bylo postaveno v roce 1986 renomovaným architektem Vladem Miluničem (jedním z autorů Tančícího domu).  Umístěním na rozhraní sídliště a ústavu měla zastávka symbolizovat prostředníka mezi těmito dvěma světy. Když byla v roce 1993 autobusová linka odkloněna jinam, […..]

Víte, kdy vznikl festival Mezi ploty?

mezi ploty 2

Po listopadové revoluci zažila léčebna největší rozkvět a otevřela se veřejnosti. V roce 1990 byl založen festival Babí léto se záměrem seznámit veřejnost s poskytovanými službami. Dva roky nato vznikl festival Mezi ploty, původně jako jeho divadelní odnož. Postupně se jeho náplň rozšířila o koncerty, umělecké workshopy, přednášky z oblasti psychiatrie a jiné akce. Oba […..]

Vliv na vývoj obce

Hudební sbor

Výstavba ústavu představovala pracovní příležitosti  pro budoucí personál i pro ty, kteří se přímo podíleli na stavbě.  Počet obyvatel  tak značně vzrostl. Zatímco v roce 1900 vykazovalo sčítání obyvatel 679 osob, po otevření ústavu jich v roce 1910 bylo evidováno již 2264 a o jedenáct let později 3150. S přibývajícími obyvateli se rozrůstaly rodinné domy […..]

Kostel jako sklad a tělocvična?

PNB plánek

Zeleně: oblast zabraná armádou v r. 1951-1956 V letech 1951-1956 procházel ústav hlubokým úpadkem. V době studené války se uvažovalo o jeho přeměně na kasárna protivzdušné obrany. Od myšlenky v původním rozsahu bylo nakonec z mnoha důvodů upuštěno, zvláště kvůli přeplněnosti zařízení, jež měla pražské pacienty převzít. Přesto ze všech 36 pavilonů mohl ústav nadále využívat […..]

Jak zasáhla druhá světová válka do chodu ústavu?

pokoj s pacienty

Pavilon č. 8 určený pro 26 osob, skutečný stav 81 osob Období nacistické okupace představovalo pro ústav těžké období: čelil největší kapacitní krizi a do vedení byl dosazen Němec Johann Jurek, který se měl podílet na vyhlazení Lidic. Krizi vyvolalo hromadné rušení obdobných zařízení v zemi a uzavření tří tuberkulózních pavilonů v nemocnici na Bulovce. […..]

Nepřipomíná vám ústřední budova PNB jiné známé stavby v Praze?

Strakova akademie

Výstavba administrativní budovy, kostela Sv. Václava i vil pro lékaře a úředníky byla svěřena významnému architektu Václavu Roštlapilovi (1856-1930). Bohnickým stavbám předcházely v autorově tvorbě Strakova akademie (1896), dnešní sídlo vlády ČR, a Akademie výtvarných umění na Letné (1903).  Právě tyto stavby se staly předlohou pro podobu ústřední budovy z roku 1909, v níž Roštlapil […..]

Proč je mezi vznikem některých budov skoro dvacetiletý rozdíl?

Areál 1925

V roce 1905 stavební kancelář pod vedením ing. Václava  Hellera a arch. Václava Roštlapila zahájila výstavbu komplexu budov, jemuž dala secesní ráz. Areál byl otevřen v roce 1909, další stavební práce přerušila první světová válka, některé pavilony byly využity jako lazarety.  Za války byl dokončen pouze kostel sv. Václava.  Další budovy byly dokončeny v roce […..]

Od kdy zde Psychiatrická nemocnice stojí a proč vznikla právě v Bohnicích?

Tatínek s koňmi

Vlivem nových společensko-ekonomických nároků na jedince a prudkým nárůstem populace  v druhé polovině 19. století výrazně vzrostl počet lidí s duševními potížemi. Kapacita jediného ústavu pro choromyslné v Praze V Kateřinkách (dnešní Psychiatrická klinika na Karlově) a mimopražských ústavů nestačila, a proto se zemský výbor království českého v roce 1903 rozhodl o založení nového zařízení […..]

Sopečná činnost

sopka

Jádro planety Země je žhavé a jeho obrovská energie se na povrchu projevuje sopečnou činností. Prasklinami v zemské kůře se extrémně horké magma, směs roztavených hornin a plynů, dere až na povrch, a tak utváří krajinu. SOPKY NA ÚZEMÍ ČR Ačkoli to dnes není na první pohled patrné, i území České republiky bylo formováno sopečnou […..]

3 – Geologická minulost

3-geologicka-minulost

Velký třesk, rozpínání vesmíru, vznik Sluneční soustavy, bouřlivé období „novorozené“ planety Země, posuny kontinentů, vznik oceánů a moří, horotvorné procesy. To všechno čas od času slýcháme a každý z nás má asi nějakou představu, o co se jedná. Ale umíme si představit, že výsledkem všech těchto procesů je i místo, na kterém právě stojíme? SOPEČNÁ […..]

Povodně

Povodně

V srpnu 2002 zatopila pražské metro povodeň,  a to i přes uzavření tlakových staničních uzávěrů. Plně pod vodou bylo 8 stanic – Florenc B;C, Vltavská, Nádraží Holešovice, Křižíkova, Invalidovna, Palmovka, Malostranská a Staroměstská. Voda na povrchu dosáhla nadmořské výšky 190m, nejhlubší stanice Florenc B má nástupiště ve 150 m/nm. Do konce září trvalo odčerpávání vody […..]

Tramvaj nebo metro?

Tramvaj nebo metro?

Severní pražská sídliště s velkým počtem obyvatel jsou dnes odkázána pouze na autobusy. O zavedení tramvajové dopravy se znovu uvažovalo i v polovině 60. let při projektování systému podpovrchové tramvaje. Později byla do této části Prahy navržena prodloužená trať metra C, ale v roce 1999 bylo rozhodnuto o tzv. krátké variantě mimo sídliště. Zvažovalo se […..]

Výstavba sídliště – změny v autobusové dopravě

Výstavba sídliště – změny v autobusové dopravě

Zastávka autobusu Staroměstská, r. 1980 Zásadní změny dopravní obsluhy Bohnic přinesla výstavba sídliště. S rychle přibývajícím počtem obyvatel, v závislosti na obydlování jednotlivých domů, se začaly zavádět nové autobusové linky. Nejdříve zahájily v únoru 1975 provoz tři linky vedené Lodžskou a Zhořeleckou ulicí  č. 177 (Sídliště Bohnice – Hloubětín), 183 (Sídliště Bohnice – Ke Stírce), […..]

Přívozy

Přívozy

Přívozy na Podbabě v Sedlci byly dopravní nezbytností. Na přelomu 19. a 20. století byly lodě tak velké, že pojaly i pohřební povoz s koňmi a průvodem. Dynamitka provozovala vlastní přívoz přímo před továrnou – převážela své produkty na protější břeh k železnici. Od roku 1897 přívoz provozovala obec Bohnice, před rokem 1989 určitě vozil […..]

Spojení s městem – hromadná doprava

Spojení s městem – hromadná doprava

Existence bohnické léčebny volala po kultivovaném spojení s městem, a proto Elektrické podniky připravily projekt tramvajové tratě od tehdejší konečné na libeňské Vychovatelně před hlavní bránu ústavu. Součástí tratě měla být i nákladní vlečka pro obsluhu ústavního zázemí. V Podhajských polích se uvažovalo o stavbě vozovny. V roce 1924 byl nakonec postaven jen úsek do […..]

Moderní silnice

Moderní silnice

Velkým impulzem pro rozvoj cest se stal záměr vybudovat v Bohnicích Zemský ústav pro choromyslné. Aby bylo možno zajistit dovoz materiálu na stavbu 40 velkých budov, např. i cihel ze sedlcké cihelny, byla v roce 1906 postavena silnice údolím bohnického potoka. V dolní části kopíruje původní cestu k usedlosti Lísek, prochází přímo pozemkem již dříve […..]

Brody a navazující nejstarší cesty

Brody a navazující nejstarší cesty

Téma vývoje cest je zpracované v odborné literatuře, kterou můžeme vřele doporučit. Jedná se například  o tyto tituly:   Staré cesty v krajině středních Čech autoři – Pavel Bolina,  Václav Cílek,  Tomáš Klimek nakladatelství Academia Krajiny českého středověku autor – Tomáš Klimek nakladatelství Dokořán (máme k dispozici několik výtisků po 250,- Kč, více info blankarosi@seznam.cz) […..]

Potoky

Stav potoků ve městech je úzce propojen s výstavbou podzemních sítí. Budovy vyžadují stabilní (a tedy i suché) základy, proto se prameniště drénují (voda se odvádí trubkami do kanalizace), a potoky či rybníky tak mohou vyschnout. Tento osud potkal Čimický i Bohnický potok. Naštěstí lze promyšleným zásahem tento negativní vývoj někdy zastavit a vrátit. Krátkých […..]

23 – Obec Čimice

23 – Obec Čimice

Vývoj obce Stojíte na místě původního jádra obce Čimice, které na svahu severně nad rybníkem tvořilo několik statků a rolnických domků. Již od 16. století je zde kromě poplužního dvora a tvrze doložená existence dvou chalup – poddanských usedlostí. Zrušení čimického dvora a rozdělení jeho pozemků mezi čimické a chaberské osadníky v době josefínských reforem […..]

22 – Hostince, hasiči, sport

22 – Hostince, hasiči, sport

Sportovní aktivity a spolková činnost jsou nerozlučně spjaty s typickým prvkem obce – s hostinci.  Sporty bývají z praktických důvodů po část roku provozovány v tělocvičnách. Tělocvičny bývaly v minulosti zároveň i kulturním sálem, sály byly součástí hostinců, a proto začněme povídání o sportu krátkou exkurzí po bohnických hospodách. Až se vydáte prohlídnout ceduli do […..]

19 – Víno a viniční usedlosti

19 – Víno a viniční usedlosti

První vinice vznikaly v pražském okolí již od 11. století. Za Přemysla Otakara II. došlo k oteplení podnebí a rozloha vinic byla významně posílena.  Pozemkovými vlastníky byly pražské kláštery, vyšehradská kapitula a pražské proboštství. Představitelé církví často vinice i sami zakládali a místním vínem pak nahrazovali drahé dovážené mešní víno. V průběhu let – nejpozději kolem poloviny […..]

18 – Nobelova dynamitka

18-nobelova-dynamitka

Stojíte před Zámeckou roklí. Jedná se o jednu z mnoha roklí, které zde vybíhají z koryta řeky Vltavy. V okolí se po staletí nacházely především viniční usedlosti. V průběhu devatenáctého století se údolí Vltavy stávalo také oblíbenou destinací pro výlety pražských měšťanů. To bylo umožněno především díky železnici, která byla vybudována na levém břehu a zprovozněna v roce 1850. Dvě […..]

16 – Voda

16 – Voda

Voda je zdrojem veškerého života, součástí každého živého organizmu. Život bez ní nemůže existovat, někdy ale dovede nečekaně ukázat svou sílu. Nachází se všude kolem nás a proto je naší povinností ji chránit, zadržovat ji v krajině  a snažit se o zachování všech jejích forem v přírodě.   Na svých výletech jste na vodu v […..]

15 – Divadlo a spolky

15 – Divadlo a spolky

Kulturní život byl v Bohnicích na přelomu 19. a 20. století bohatý – existovalo zde  několik hudebních těles,  ochotnických i dalších spolků, díky nimž to tu opravdu žilo.  Dnes nám může připadat neobvyklé, že zatímco my nyní vnímáme kulturu apoliticky, dříve se lidé sdružovali podle politických názorů, a proto tu byli ochotníci ze strany národních […..]

14 – Vývoj cest a dopravy

14 Vývoj cest a dopravy

V nejstarších dobách pohyb lidí předurčovaly hlavně přírodní poměry – schůdnost terénu či možnost překonat řeku – a potřeba obchodu či komunikace mezi významnými správními středisky. Cesty prostě spojují lidská sídla odedávna. Liší se i tím, jak a čím se po nich putovalo.   Brody a navazující nejstarší cesty Brod přes Vltavu v oblasti Sedlce […..]