Ke každému kostelu patří zvony, bývá jich v kostele několik. Liší se váhou (těžší zvon má hlubší hlas), účelem (kdy a proč se na něj zvoní) i jménem (největší zvon má často jméno patrona kostela). Původně byly zvony jenom v klášterech a byly malé, měly proto slabší hlas. Od 10. století se rozšířily i do kostelů, potřebovaly mít silnější hlas, aby mohly svolávat věřící z větší dálky.
V době, kdy nebyly běžné hodiny a hodinky, určovalo zvonění čas, dávalo dnům řád. Zvonění zvalo k modlitbě, oznamovalo úmrtí, ale i nebezpečí a svolávalo lidi na pomoc nebo oznamovalo mimořádnou událost (návštěvu panovníka, konec války…..). Pravidelné zvonění k modlitbě, při které se poklekávalo, se opakovalo ráno, v poledne a večer. Proto se říká, že zvoní klekání. Lidé proto věděli, kdy vstávat, kdy obědvat a kdy zahnat děti za pec. A děti věděly, že do klekání musí být doma, protože když to nestihnou do posledního úderu zvonu, vezme si je polednice nebo klekánice.
Druhy zvonů podle zvonění
Velký zvon
- zval věřící (dříve tedy všechny obyvatele) ke mši velebným zvukem “bim – bam”
- v den pohřbu se zvonilo za zesnulé na jednu hranu zvonu zvukem “ bim – bim”.
Menší zvon
- zval k běžným modlitbám
Nejmenší zvon
- umíráček – cinkal hned, když bylo oznámeno úmrtí místního farníka. Podle zvonění se zvonům říkalo třeba i poledník, slavík či umíráček
Bohnické zvony
Z původního souboru čtyř zvonů se dodnes dochoval pouze nejmenší a nejstarší zvon, práce zvonaře Stanislava z r. 1638. V prosinci 1916 byly 2 ze 3 zvonů kostela sv. Petra a Pavla sneseny, zabaveny byly i zvony z obou hřbitovů a trojské kaple sv. Kláry. V lednu 1917 byly spolu se zvony z Chaber, Zdib a Klecan odvezeny pro válečné účely. Poslední rozloučení s každodenním průvodcem mnoho místních oplakalo.
Po válce se lidé složili na koupi dvou nových zvonů a tak v květnu 1923 mohly být vysvěceny. Nový zvon sv. Petr a Pavel, 145 kg, Sv. Václav slavík, 97 kg,
Panna Maria poledníček 40kg 25kg těžký zvon, který zůstal během války v obci a sloužil jako poledníček, se stal umíráčkem. Zdálo se, že s novými zvony už bude dobře. Za druhé světové války byly zvony znovu odvezeny. Do zvonice kostela se dva zvony, sv. Petr a sv. Pavel,vrátily až na konci roku 1999, odlity byly mistrem Petrem Manouškem ze Zbraslavi.