Odkud dnes čerpáme informace o dávných dobách? Jak a kde byly tyto informace zachyceny? Na našem území pochází první písemné prameny ze středověku a tehdy byla znalost písma téměř výhradně záležitostí vzdělaného duchovenstva. To je důvod, proč až do 14. století v písemnostech převládala latina. Teprve poté se více objevují laičtí písaři a s nimi […..]
Bohnice
Ústřední matice školská
měla podporovat vznik a provoz menšinových českojazyčných škol v národnostně smíšených oblastech Rakouska-Uherska, zejména v českém pohraničí. Opírala se o silnou podporu ze strany českých politiků, novinářů i široké veřejnosti. Prostředky získávala především dobrovolnými sbírkami a benefičními akcemi (např. plesy), které organizovaly místní odbory v česky mluvících oblastech. Zpočátku se zaměřila na školy základní (obecné) a mateřské (opatrovny), později rozšířila […..]
Český červený kříž
vznikl na českém území v roce 1868 s cílem rozvíjet zdravotnické školství, pomáhat při epidemiích cholery či povodních, zahrnoval i charitativní aktivity-pomáhal sirotkům či vdovám. Před válkou se stal pomocnou zdravotnickou službou armády. V roce 1919 vznikla nová organizace Československého červeného kříže, o jehož vznik se zasloužila Alice Masaryková, která ho také až do roku […..]
Dožínky
jsou oslavou ukončení žní, podobné je vinobraní či dočesná (po sklizni chmele). Příkladem obyčejů je předání posledního uvázaného snopu obilí hospodáři, který si ho ponechal do příští sklizně. Typická byla i společná cesta z pole, při které měli lidé na hlavách věnce s květy a klasy, stejně byly ozdobeny i jejich nástroje. Dožínkový věnec se […..]
Šibřinky
byly sokolské maškarní plesy pořádané v určitém rázu podle předem vyhlášeného tématu. Naplňovaly tedy maximálně přání Jindřicha Fügnera, aby „členové Sokola i mimo cvičiště se scházeli, blíže se poznali a takto přátelským svazkem k sobě přilnuli“. Aby se sokolské plesy odlišily od jiných tolik oblíbených „tancovaček”, našel Miroslav Tyrš v Jungmanově slovníku již zapomenuté slovo […..]
Divadlo
Kromě divadelních představení pořádali ochotníci taneční zábavy, pouťové, posvícenské, mikulášské, zástěrkové karnevaly, šibřinky, maškarní plesy, silvestrovské večery, vinobraní, máje, a v hostinci u Hosrů se musel každoročně slavit konec masopustu s pověstným Bakusem. Každou sobotu a neděli bývalo v Bohnicích zásluhou těchto spolků veselo a za zábavou sem z okolních vesnic a osad chodilo mnoho mladých i […..]
Další spolky
Československý červený kříž po dlouhá léta poskytoval zdravotnickou a samaritánskou pomoc starým a chorým občanům. Československá ochrana matek a dětí v Praze – Bohnicích (1925-1943) spolek byl součástí celostátního programu sociální péče o nejchudší a sociálně znevýhodněné děti – často nemanželské či opuštěné. V Hostinci u Hosrů měla své společenské místnosti také Ústřední matice školská, […..]
Televize
Do které restaurace chodili lidé obdivovat první blikající obrazovku se nám zatím nepodařilo zjistit. Každopádně pozdější rozšíření do dalších domácností bylo ale počátkem úpadku společenských aktivit.
Kino
V bohnické sokolovně promítalo kino, které se po zrušení budovy v roce 1970 zase vrátilo do sálu v restauraci u Hosrů, kde bylo původně v roce 1926 založeno. Zde fungovalo až do 9. 3. 1992, kdy bylo zrušeno – dům byl vrácen dědicům původního majitele. Kino promítalo i koncem 60. let v divadle v léčebně, […..]
Tamburašové
Na přelomu 19. a 20. století doslova zachvátila střední Evropu a české země, především pak jejich česky mluvící obyvatele, obliba tamburašské hudby. Jedná se o hudbu pocházející ze slovanských oblastí bývalé Jugoslávie, charakteristický zvuk spočívá v souhře mnoha drnkacích loutnových nástrojů. Vlna obliby má i důvod v pocitu slovanské vzájemnosti, ještě posílené zážitky vojáků z […..]
Hudba
Která kapela hrála v Bohnicích jako první asi nezjistíme, v letech 1860 – 1890 tu hrála kapela s označením „australská”. Od roku 1905 hrávala v hostinci u Urválků smyčcová kapela, vedená panem Františkem Sládkem z dynamitky. S postavením Zemského ústavu v Bohnicích vznikla dechová hudba ústavních zaměstnanců, vedená kapelníkem Františkem Koďouskem, ústavním zaměstnancem. Pro ústavní potřeby byl […..]
Jak se měnila jména ústavu v průběhu let?
1. ………. zemský ústav pro choromyslné v Bohnicích (1909-1947) 2. Zemský ………. pro duševně a nervově choré v Praze VIII-Bohnicích (1947-1948) 3. Léčebna pro ……….. mozkové v Praze VIII-Bohnicích (1948) 4. Státní ………. psychiatrická v Praze 8-Bohnicích (1948-1999) 5. ………… léčebna Bohnice (1999-30. 6. 2013) 6. Psychiatrická ………. Bohnice (od 1. 7. 2013) Zobrazit řešení […..]
O pergamenové listině nalezené v oltáři kostela sv. Petra a Pavla v Bohnicích v roce 1790
Bohnická autentika je nejstarší ze čtyř známých autentik vydaných pražským biskupem Danielem I. (episkopát 1148-1167), rádcem a diplomatem českého krále Vladislava (1140-1172). Zakladatelem a stavebníkem bohnického kostela byl podle ní Gervasius (1156-1178), vyšehradský probošt a králův kancléř. Bohnická autentika Biskup Daniel v latinsky psané listině potvrzuje pravost vyjmenovaných ostatků svatých, které vlastní rukou vložil do […..]
Obecní rybník
Místní obecní kronika se o vzniku rybníčku zminuje, bohužel bez dalších podrobností. Zdá se, že mohl sloužit jako usazovací nádrž pro místní odpadní vody. Důvod zrušení rybníku v roce 1907 se nám v oficiálních zdrojích ještě nepodařilo objevit.
Tůně
Prameniště Dotek Vývěr z jasně ohraničeného prameniště napájející nepřehlédnutelný rybníček Dotek v Čimickém háji. Místo je zastavením naučné stezky skřítka Čimíska. Voda se během roku pravidelně ztrácí, jezírko proto vysychá, ale časem se voda zase objeví. Nad rozvodnou Pramen vyvěrá v široké tůňce v Čimickém háji. Pokračuje krátkým odvodem vody přes dolní cestu do pole, […..]
Studánky a prameny
Studánku tvoří betonová skruž s nízkou dřevěnou sedlovou stříškou. Nachází se v horní části údolí s názvem Černá rokle, opravena byla v roce 2016. Studánka je pramenem Podhořského potoka, který tvoří osu Černé rokle. Kousek pod pramenem je malé jezírko a níže v rokli vytváří potok několik pěkných vodopádů. Asi o 90 m níže se […..]
Rybníky
Rybníček byl obnoven v roce 2019 kousek nad bývalým obecním rybníkem. Ten nechala obec vybudovat v roce 1885 a sloužil zřejmě jako usazovací nádrž před zavedením kanalizace. Obec ho nechala zavézt v roce 1907. Kvůli vedení dešťové kanalizace není obnova v původním místě možná. Rybník navazuje na skalní výchoz, který byl očištěn od náletové vegetace, […..]
Potoky
Stav potoků ve městech je úzce propojen s výstavbou podzemních sítí. Budovy vyžadují stabilní (a tedy i suché) základy, proto se prameniště drénují (voda se odvádí trubkami do kanalizace), a potoky či rybníky tak mohou vyschnout. Tento osud potkal Čimický i Bohnický potok. Naštěstí lze promyšleným zásahem tento negativní vývoj někdy zastavit a vrátit. Krátkých […..]
Na svých výletech jste na vodu v některé její podobě už určitě narazili
Víte, jak se vlastně liší mezi sebou? Pramen – přirozený vývěr podzemní vody na povrch. Studánka – pramen upravený tak, aby se z něj dala nabírat voda. Potok – přirozený vodní tok. Řeka – přirozený vodní tok s větším průtokem, délkou a povodím než potok. Rybník – vodní nádrž vytvořená člověkem, určená především k chovu […..]
Proč je po Alfredu Nobelovi pojmenovaná Nobelova cena?
Když v roce 1888 zemřel Nobelův bratr Ludvig, mnoho novin omylem vydalo nekrolog Alfreda, ve kterých byl označován jako „obchodník se smrtí“. Ten byl zhrozen, že by se měl tímto způsobem po své skutečné smrti zapsat do historie, a tak se ve své závěti rozhodl darovat většinu svého obrovského jmění do fondu, z něhož bude […..]
Významné osobnosti spjaté s dynamitkou
Alfred Nobel (1833-1896) Narodil se ve Stockholmu ve Švédsku do rodiny průmyslníka, ale velkou část mládí prožil také v Rusku, kde jeho otec podnikal ve zbrojním průmyslu. Dlouhá léta rovněž strávil na studijních cestách po USA. Měl tři bratry, ale nejmladší z nich, Emil, zahynul při explozi v rodinné továrně. Tehdy se Alfred rozhodl učinit výrobu […..]
Šrámovka – efektivní využití odpadů z dynamitky
Za pozornost stojí také příběh již zmíněného Augusta Schrama, který se podílel na zakládání dynamitky. Dostal nápad, jak zužitkovat přebytečné kyseliny, vzniklé při výrobě dynamitu, které se do té doby odváděly do Vltavy. Rozhodl se o pár set metrů jižněji postavit chemickou továrnu, kde se tyto kyseliny využívaly pro výrobu umělých hnojiv, především superfosfátu. S výrobou […..]
Období rozvoje – do roku 1918
plány továrny z dubna 1870. vidět je vlečka, obytná budova, strojovna a několik málo výrobních objektů dále v údolí Po prvních složitých letech čekal dynamitku relativně stabilní vývoj. Mimo jiné došlo ke zlepšení bezpečnosti práce a to především díky modernější konstrukci zcela nově postavených výrobních prostor. Nadále se zvětšovalo množství vyrobeného dynamitu. Z původních 150 tun […..]
Vztah vedení továrny s obcí a dělnictvem
Vedení firmy se snažilo udržovat přátelské vztahy s obcí Bohnice. Pravidelně věnovalo menší finanční obnosy na dobročiné účely v obci, např. při 25. výročí založení továrny darovalo 100 zlatých místním chudým. Dělníci měli rovněž přístup k tehdy ne samozřejmým sociálním výhodám, v roce 1887 byla kupříkladu postavena závodní jídelna a osm bytů, ovšem z dlouhodobého […..]
Neštěstí v továrně
Bohužel se brzy naplnily obavy z výbuchu dynamitu, neboť s odstupem pouhých dvou měsíců dynamitka na přelomu let 1870/1871 hned dvakrát za sebou explodovala. Oba výbuchy si dohromady vyžádaly život 15 zaměstnanců továrny, z většiny velmi mladých dělníků z okolních vesnic. Nejmladšímu Václavu Brožkovi z Bohnic bylo pouhých 16 let. Tragédie vyvolaly opětovnou reakci místních, kteří se neúspěšně […..]
Kam s ní?
Místo pro výstavbu nové továrny bylo potřeba pečlivě zvolit, aby případný výbuch neohrozil okolní zástavbu. Z logistických důvodů bylo ale preferováno umístění v nejbližším okolí města, pokud možno poblíž železnice. Nejdříve bylo prozkoumáváno okolí Drahanského mlýna. Zde však firma v březnu 1870 narazila na odpor místních zemědělců a jejich samosprávy. Další volba tedy padla na Zámeckou […..]
Hospodářsko-společenská situace 1850 – 1870
Pro správné pochopení situace je třeba uvést, že se jedná o období, kdy se bouřlivě rozvíjejí mnohé obory lidského konání, dochází k ohromným pokrokům v lidském vědění, budování železnice významně ulehčuje přepravu zboží i osob. Díky nově nabytým politickým a společenským svobodám, vybojovaným v revoluci 1848 a po pádu neoabsolutismu v roce 1859, se lidé […..]
Pamatujete si na “netopýra” před hlavním vchodem?
Jednalo se o autobusovou železobetonovou zastávku zastřešenou drátosklem na žlutých ocelových trubkách. Dílo připomínající netopýra s roztaženými křídly bylo postaveno v roce 1986 renomovaným architektem Vladem Miluničem (jedním z autorů Tančícího domu). Umístěním na rozhraní sídliště a ústavu měla zastávka symbolizovat prostředníka mezi těmito dvěma světy. Když byla v roce 1993 autobusová linka odkloněna jinam, […..]
Víte, kdy vznikl festival Mezi ploty?
Po listopadové revoluci zažila léčebna největší rozkvět a otevřela se veřejnosti. V roce 1990 byl založen festival Babí léto se záměrem seznámit veřejnost s poskytovanými službami. Dva roky nato vznikl festival Mezi ploty, původně jako jeho divadelní odnož. Postupně se jeho náplň rozšířila o koncerty, umělecké workshopy, přednášky z oblasti psychiatrie a jiné akce. Oba […..]
Vliv na vývoj obce
Výstavba ústavu představovala pracovní příležitosti pro budoucí personál i pro ty, kteří se přímo podíleli na stavbě. Počet obyvatel tak značně vzrostl. Zatímco v roce 1900 vykazovalo sčítání obyvatel 679 osob, po otevření ústavu jich v roce 1910 bylo evidováno již 2264 a o jedenáct let později 3150. S přibývajícími obyvateli se rozrůstaly rodinné domy […..]
Doba ledová
V dobách ledových byla většina vody vázána v ledovcích a na kontinentu Evropa panovalo velmi suché a chladné podnebí. Silný vítr unášel velké množství prachu. Usazené SPRAŠE se staly základem zemědělsky úrodné půdy v této oblasti. DOBA MEZILEDOVÁ Po oteplení docházelo k tání ledovců a silným srážkám. Prudké proudy vody erodovaly krajinu. Tak vznikly strmé […..]
Variské vrásnění
asi před 370 mil. let se opět oblast Evropy začala zvedat, moře ustoupilo a krajina byla vystavena vlivům eroze dalších 270 mil. let. Společné působení vody, větru a měnících se teplot odplavilo měkčí materiály a vypreparovalo buližníkové ostrůvky z prvohorních usazenin.
Vltava
Na počátku čtvrtohor se Vltava klikatila mělkým údolím na úrovni Velké skály. To znamená, že právě teď stojíte na dně pravěké Vltavy. V dobách meziledových si Vltava postupně vymlela své dnešní koryto. Tvrdé buližníkové skály odolávaly erozi a řeka si našla snazší cestu, posunula se na západ a prorazila 100 m hluboký kaňon mezi Suchdolem […..]
Kostel jako sklad a tělocvična?
Zeleně: oblast zabraná armádou v r. 1951-1956 V letech 1951-1956 procházel ústav hlubokým úpadkem. V době studené války se uvažovalo o jeho přeměně na kasárna protivzdušné obrany. Od myšlenky v původním rozsahu bylo nakonec z mnoha důvodů upuštěno, zvláště kvůli přeplněnosti zařízení, jež měla pražské pacienty převzít. Přesto ze všech 36 pavilonů mohl ústav nadále využívat […..]
Jak zasáhla druhá světová válka do chodu ústavu?
Pavilon č. 8 určený pro 26 osob, skutečný stav 81 osob Období nacistické okupace představovalo pro ústav těžké období: čelil největší kapacitní krizi a do vedení byl dosazen Němec Johann Jurek, který se měl podílet na vyhlazení Lidic. Krizi vyvolalo hromadné rušení obdobných zařízení v zemi a uzavření tří tuberkulózních pavilonů v nemocnici na Bulovce. […..]